Fotoreportáž z Cape Epic: česká radost, krev, zklamání, bolest

Autor: Michal Červený

Nejdrsnější, nejnáročnější, nejdelší… Mnoho přívlastků si za relativně krátkou dobu existence získal Cape Epic, etapový závod dvojic na horských kolech. V Jihoafrické republice bojují profesionálové osm dnů o slávu a prestiž, hobby jezdci zase o vlastní sebevědomí. 

Cape Epic 2021 se kvůli pandemii covid-19 jede v netradičním podzimním termínu. A tak přináší účastníkům nečekané zkoušky na trati, protože déšť v minulosti závod neprovázel. Ve startovní listině jsou navíc jména, která by při jarním termínu těžko mohla startovat. A tak se s nástrahami afrických tras pere kupříkladu Lennard Kämna, vítěz etapy z Tour de France 2020. Nahlédněte do dějiště prestižní cyklistické události objektivem Michala Červeného.


Osmidenní závod začal prologem na úpatí slavné Stolové hory v Kapském Městě. Nejrychleji ho zvládla dvojice Jordan Sarrou (Francie) a Matt Beers (Jihoafrická republika). Oblékli se do žlutých dresů pro lídry závodu a zatím je úspěšně drží dál.

Netradiční termín přináší na Cape Epic i netradiční podmínky. Za celou historii závodu by se daly deštivé dny spočítat na prstech rukou. Letos si počasí s bikery zahrává. Déšť a zima střídá vedro a naopak.  Na snímku Rakušanka Laura Stigger po úvodním prologu.

Cape Epic už nejsou přejezdy afrických plání. Velkou část tvoří uměle vybudované (nikoliv však hladké) singletracky na farmách a drsné kamenité cesty.

Stříbrná medailistka z olympijských her v Tokyu Sina Frei a její kolegyně Laura Stigger si počínají suverénně. Zatím vyhrály všechny etapy.

Legenda závodu, pětinásobný vítěz Christoph Sauser v opravně českého maséra Petra Vláška.

Cape Epic je mimořádně náročný i na techniku. Kola denně procházejí servisem a v nejlepších týmech se myslí i na detaily jako například přelepení baterie přehazovačky proti možnému uražení.

S Afrikou se rve i Lennard Kämna, vítěz etapy z Tour de France

Silniční World Tour tým Bora-Hansgrohe vyslal na Cape Epic na zkušenou vítěze etapy na loňské Tour de France Lennarda Kämnu a exbikera Bena Zwiehoffa. Chvilku se rozkoukávali, po pár etepách vyškemrali teleskopické sedlovky a v polovině závodu jsou v třetí desítce.

Další silničářská dvojice, tentokrát v barvách týmu EF Education – Nippo Lachlan Morton a Kenneth Karaya (vpravo) bojuje na 42. místě.

Plovoucí most ve třetí etapě, kdy teploty dosahovaly až šestatřicet stupňů, sváděl k úmyslné jezdecké chybě.

Martin Stošek a Andreas Seewald vyhrávají třetí etapu, mají výbornou formu i psychické rozpoložení a na druhém místě celkového pořadí se těší na další etapy. Jenže několik hodin poté Martina Stoška vyřazují zažívací potíže.

Tohle není dres, který Kristian Hynek z Cape Epicu chtěl. Na poslední chvíli povolal místo sebe k Martinu Stoškovi čerstvého mistra světa v maratonu Andrease Seewalda, aby přivezli z Afriky žluté trikoty. Po odstoupení Martina Stoška v polovině závodu se ale tenhle sen českého týmu Canyon Northwave nesplní.

Emotivní momenty přichází v podvečer. Pokud závodník nestihne časový limit, je mu rozhodčím ustřiženo startovní číslo. V minulosti to znamenalo konec v závodě. Nyní mohou závodníci ve velmi drahém závodě pokračovat mimo pořadí s modrým číslem.

Drsný závod přináší i krušné okamžiky. Drobné krvavé šrámy jsou ještě lepší variantou následků po pádech na náročných trasách.

A zatímco na konci dne profesionálové odpočívají v pohodlí moderních karavanů, v některých případech dokonce i hotelů, hobby cyklisté sbírají síly v zázemí stanového městečka.