Růžový trikot už čeká. Dres označujícího krále úvodní Grand Tour sezony garantuje slávu a je znamením výjimečnosti. Giro di Italia, respektive jeho sto čtvrtá edice, odstartuje v sobotu v Turíně. Kde se bude rozhodovat o novém králi závodu pod Apeninami? Půjde o čistou bitvu vrchařů při neuvěřitelném množství výškových metrů? Jakých je šest klíčových etap očima komentátora Eurosportu Štěpána Straky?

1. etapa: Turín (8,6 km – časovka)

Giro di Italia odstartuje v hlavním městě regionu Piemonte krátkou časovkou. Rovinatá trasa vede především po březích Pádu a finišuje v centru na Corso Moncalieri. Právě přejezdy řeky představují nejtechničtější pasáže 1. etapy slavné Corsa Rosa.

Favority budeme hledat mezi časovkářskými specialisty. Velkou šanci na zopakování loňského úspěchu bude mít úřadující mistr světa Filippo Ganna z týmu Ineos, který vloni opanoval úvodní časovku v ulicích Palerma. Časovkářská konkurence je však úctyhodná. Čtyřiadvacetiletý držitel duhového dresu se o růžový trikot lídra celkové klasifikace popere s mistrem Francie Cavagnou, držitelem hodinového rekordu z Belgie Campenaertsem, mistrem Velké Británie Dowsettem nebo zkušeným vítězem časovky Gira z roku 2017 Van Emdenem z Nizozemí.

Z českých cyklistů se jako jediný na start letošního Gira postaví Jan Hirt z týmu Intermarché-Wanty-Gobert. Jako celá řada špičkových vrchařů však bude chtít tuto etapu hlavně „přežít“ bez velké ztráty na ostatní lídry pro celkové pořadí a pozitivně ukrojit první kilometry z celkové délky závodu 3450 km. Statisticky se jedná o 28. nejkratší Giro historie a tato etapa je jednou ze dvou časovek úvodní Grand Tour roku.

Koho sledovat: Remco Evenepoel. Vedle očividných favoritů první etapy budeme s očekáváním sledovat výkon jednoho z nejtalentovanějších závodníků současnosti Remca Evenepoela. Jednadvacetiletá hvězda sestavy Deceuninck-Quick Step absolvuje na Giru sezonní debut po dlouhé rehabilitaci zlomené pánve. Naposledy se Evenepoel postavil na start závodu 15. srpna loňského roku, kdy si na Okolo Lombradie přivodil ono těžké zranění. Giro bude navíc jeho první Grand Tour kariéry. Evenepoel je však skvělý časovkář, neschází mu mladická odvaha a už tato etapa napoví jak je připraven a jak se něm podepsala dlouhá zdravotní pauza.

9. etapa: Castel di Sangrio – Rocca di Cambio (158 km)

Prvním těžkým dojezdem Gira bude cílové stoupání 9. etapy na Rocca di Cambio (Campo Felice). Průměrná délka etapy letošního Gira je 165 kilometrů. Jedná se tedy o kratší etapu, která je však okořeněna převýšením 3400 metrů. Cestou peloton přejede čtveřici horských prémií, včetně dlouhého výjezdu Ovindoli s vrcholem necelých 20 kilometrů před cílem. Závodníci se přes tento vrchol přehoupnou do pohledné přírody apeninského regionu Abruzzo, poblíž tragicky proslulé L´Aquily postižené těžkým zemětřesením v roce 2009.

Samotný dojezd do malého lyžařského resortu Campo Felice nepatří mezi známé kopce Gira di Italia. Nicméně finiš 1600 metrů nad mořem, proměnlivé jarní počasí a 1600 metrů dlouhý šotolinový úsek pod vrcholem stoupání mohou s celkovým pořadím udělat své. I proto mají tento den favorité na zisk růžového dresu vyznačen v kalendáři červeně.

Giro 2020 zatím provází i přes říjnový termín slunce. Ale co až peloton vjede do hor na severu? Foto: Tim De Waele/Getty Images/Deceuninck Quick Step
Giro di Italia 2021 aneb růžové šílenství pod Apeninami startuje? Foto: Tim De Waele/Getty Images/Deceuninck Quick Step

Samotný dojezd na papíře nevypadá až tak hrozně. Šest kilometrů se průměrným sklonem 6 procent není pro profesionály nic výjimečného. Čtrnáctiprocentní závěr po šotolině však jistě vzbudí pozornost borců jako Bernal, Yates, Nibali, Landa, Buchmann a další. Tato etapa bude navíc vyvrcholením prvního závodního bloku, který proběhne vesměs ve střední Itálii. Dlouhé klasikářské etapy přes Apeniny s řadou technických dojezdů jistě přinesou první odstupy v celkové klasifikaci. Dojezd na Rocca di Cambio tak může představovat i šanci získat možné ztracené vteřiny zpět.

Koho sledovat: Dan Martin. Jedním z černých koňů Gira di Italia bude lídr sestavy Israel Start-Up Nation Dan Martin. Zkušený irský závodník absolvuje již svou 18. Grand Tour. Letos však překvapivě vynechal své oblíbené Ardeny a zaměřuje se na celkovou klasifikaci Gira. Prudký dojez po šotolině mu neobyčejně nahrává. Klasikářské vsazení, závodnická inteligence i pozice černého koně budou trumfy čtyřiatřicetiletého profesionála z Birminghamu.

14. etapa: Cittadella – Monte Zoncolan (205 km)

Jen zdolat pekelné stoupání Monte Zoncolan je výzva. Pokořit Zoncolan v závěru 205 km dlouhé etapy s celkovým převýšením 3700 m je extrém. Tentokrát se Zoncolan pojede z východní strany od Sutria. Odsud se stoupání v regionu Friuli-Venezia Giulia jelo pouze jednou v roce 2003, kdy Giro objevilo Zoncolan. První se tehdy na vrcholu radoval pozdější vítěz celkového pořadí Gilberto Simoni.

Bude se historie opakovat? To je zatím ve hvězdách… Ale vzhledem k tomu, že etapa teprve otvírá tvrdou hornatou část Gira, je jisté, že od dne s dojezdem na Zoncolanu začne nový závod. Od Sutria je Zoncolan vypsán na čtrnáct kilometrů s průměrným sklonem 8,5 procenta a neskutečně těžkou závěrečnou pasáží. Poslední tři kilometry neklesnou pod 13 procent, maximum má dokonce 27 procent!

Historie Zoncolanu na Giru je krátká. Od roku 2003 se pojede na vrchol ve výšce 1730 metrů nad mořem teprve posedmé. Posledním vítězem pověstného dojezdu je Christopher Froome z roku 2018. Navázat na britský úspěch na Zoncolanu bude chtít Simon Yates, lídr sestavy BikExchange, který před třemi roky finišoval pouze šest vteřin za Froomem. Jmenovat jediného favorita dojezdu na Zoncolan je však nemožné. Logika by předurčila ty nejlehčí vrchaře pelotonu. Mezi vítězi jednoho z nejtěžších dojezdů Evropy je třeba i urostlejší vítěz Gira z roku 2010 Ivan Basso nebo trojnásobný mistr světa v časovce Michael Rogers. Raději tedy čekejme nečekané.

Koho sledovat: George Bennett. Po nečekaném přerušení kariéry Toma Dumoulina posílá našlapaná sestava Jumbo Visma na pozici lídra celkového pořadí Gira George Bennetta. Jednatřicetiletý vrchař z Nového Zélandu  dostává tak unikátní šanci jet sám na sebe, je v nejlepších letech, Giro absolvuje potřetí v kariéře, a Zoncolan absolvoval v roce 2018, kdy byl na Giru osmý v celkovém pořadí. Od té doby udělal Bennett další kus práce a platí za velmi schopného horského domestika hlavně pro Primože Rogliče. Vzhledem k jeho kvalitám v prudkých výjezdech – váží jen 58 kilogramů – bude pro něj Zoncolan představovat skvělou možnost posunout se v klasifikaci směrem nahoru.

16. etapa: Sacile – Cortina d´Ampezzo (212 km)

Jen osmačtyřicet hodin po dojezdu na Zoncolan čeká na peloton doslova epický přejezd Dolomit s převýšením 5700 metrů. Na trati leží pověstná stoupání Fedaia, Pordoi a Giau, ze kterého se peloton snese do olympijské Cortiny.  Passo Pordoi je s výškou 2239 metrů nad mořem letošní Cimou Coppi, prestižní prémií značící nejvyšší bod Gira di Italia.

Pelotonem se tak ponese velká nervozita spojená s únavou závěru druhého závodního bloku. Od startu čekejme velký souboj o účast v úniku. Cimu Coppi chce vyhrát každý vrchař, jemuž to týmová strategie dovolí a zároveň se naplno rozhoří souboj o modrý dres nejlepšího vrchaře Gira. Peloton překonal od roku 1940 Pordoi už pětatřicetkrát.

Památník Fausta Coppiho minou závodníci 60 kilometrů před cílem etapy. Závěrečný výjezd dne přinese zásadní souboj o etapu i celkové pořadí. Velmi těžký výjezd na Giau má 10 kilometrů, sklon je průměrně 9 procent a vrcholí 18 kilometrů před cílem. Giau se na Giru pojede podeváté. Naposledy se závodníci přes vrchol přenesli v roce 2016 v podobné etapě do Corvary, kde se nakonec z vítězství radoval Kolumbijec Chaves a do růžového se převlékl Nizozemec Kruijswijk. Samotná Cortina hostí dojezd etapy posedmé v historii, odměnou za dřinu nejen v této etapě bude volný den v jednom z nejkrásnějších horských regionů Evropy.

Koho sledovat: Romain Bardet. Ačkoliv absolvuje Romain Bardet na Giru debut, je etapa přes Dolomity pro vrchaře sestavy DSM naprosto ideální. Náročná trasa přes dlouhá a celkem pravidelná stoupání je podle gusta zkušeného Francouze, který na Giro přijíždí v nejasné pozici. Lídrem DSM by totiž měl být Australan Jay Hindley – vloni druhý v celkovém pořadí. DSM chce Bardeta spíše odvést od dlouhodobého soustředění na Tour de France a nechat ho závodit bez tlaku. Je tak docela dobře možné, že si Bardet na konci druhého závodního týdne pojede pro etapová vítězství bez zaměření na celkové pořadí. Volnost, ideální profil etapy a zatím přesvědčivé výsledky v úvodu sezony předurčují Bardeta do role favorita jedné z nejtěžších etap letošního Gira.

 20. etapa: Verbania – Alpe Motta (164 km)

Poslední horská etapa projede od překrásného jezera Maggiore po švýcarské hranici u Locarna do Alp, kde v druhé polovině peloton překoná poslední tři stoupání celého Gira. Etapa na relativně krátké vzdálenosti nastřádá převýšení 4700 metrů. Největší porci nastoupaných metrů ukrojí závodníci během výjezdu na Passo San Bernardino. S téměř 24 kilometry nejdelší stoupání celého závodu.

Vincenzo Nibali
Vincenzo Nibali si po těžkém zranění a tréninkovém výpadku na trofej pro šampiona Gira zálusk nedělá.

Poslední šance na změnu pozice v celkovém pořadí před závěrečnou časovkou v Miláně však přijde až v dojezdu na neznámý kopec Alpe Motta. Vrchaři dostanou prostor na 7 kilometrů dlouhém kopci s průměrným sklonem 7,6 procenta a maximem 13 procent. Pro většinu pelotonu bude však tato etapa znamenat hlavně konec utrpení v horách, 104. ročník Gira totiž celkem nastoupá 49 000 metrů! Nelze však říct, že se o držiteli Maglia Rosa rozhodne v horách.

Koho sledovat: Vincenzo Nibali. Vzhledem k Nibaliho vážnému zranění ruky nastoupí ikona italské cyklistiky na Giro bez velké ambice na celkové pořadí. Karbonová dlaha na ruce vítěze všech tří Grand Tour má sice Nibalimu zaručit start, ale tréninkový výpadek a zranění samotné však velmi pravděpodobně zničí šanci na celkový úspěch. Zkušený lídr sestavy Trek-Segafredo bude cílit na dílčí úspěchy. A předposlední den, kdy se budou hlídat jezdci na celkové pořadí, bude nahrávat právě Nibaliho plánům.

21. etapa: Senago – Miláno (30,3 km)

Takto dlouhá časovka v poslední den Gira byla naposledy na programu v roce 2017. Tom Dumoulin svléká z růžového dresu Naira Quintanu, který v etapě ztrácí na nizozemského vítěze 1:24 minuty a o 31 sekund prohrává celkové pořadí. Charakteristický souboj tempařsky založených vrchařů a závodníků, kteří svůj výsledek založí především na výkonech v horách uvidíme i letos.

Třicet kilometrů po úplné placce v okolí nejfrekventovanějšího dojezdového města Gira přinese definitivní rozhodnutí o 104. vítězi úvodní Grand Tour sezony. Je důvodem proč vrchaři v tréninku musí pilovat jízdu na časovkářském speciálu a jak poslední ročníky všech dlouhých etapáků dokazují, může těch nicotných třicet kilometrů rozhodnout.

Zároveň se jedná o etapu, kde se ukáže charakter opravdového vítěze Grand Tour. Individuální souboj favoritů na zisk Maglia Rosa bude vrcholem celého klání. Co se týče etapového prvenství budou favorité stejní jako v den první. Filipo Ganna může opět zopakovat vítězství z loňské závěrečné časovky, kde porazil Campenaertse na patnácti kilometrech o dvaatřicet vteřin a radoval se hned ze čtvrté etapy loňského Gira di Italia.

Koho sledovat: Simon Yates, Egan Bernal. Dva největší favorité letošního Gira jsou svým založením hlavně vrchaři. Oba vyhráli jednu Grand Tour a oba svou poslední grand Tour nedokončili. Bernal letos absolvuje Giro poprvé, Yates již počtvrté (nejlépe 8. v roce 2019). Jarní výsledky hrají spíše ve prospěch Yatese, kterého hřeje vítězství na nedávném etapáku Kolem Alp. Bernal však solidním 4. místem na Tirrenu-Adriaticu nezaostává. Jeho slabinou jsou chronické problémy se zády, které přiznává i před startem Gira. Výhodou naopak nejsilnější tým na startu závodu. Pokud opravdu dojde na souboj o růžový dres mezi lídry Ineosu a BikeExchange, měli bychom sledovat vyrovnaný souboj o každou sekundu, kde bude hrát roli každý detail.