ŠKODA logo
Sdílet:

Silniční kolo a jeho výběr je zdánlivě jednoduchý – vždyť všechna jsou vyrobena tak, aby byla co nejlehčí, nejtužší, zkrátka nejrychlejší. Omyl! Bližší pohled do silničního segmentu odhalí i tady velikou pestrost. Silnice je totiž světem perfekcionistů, kde každý detail hraje důležitou roli.

 Silnice zároveň není jen kulisou maximálních sportovních výkonů, ale i tradic a emocí. Pokud jste tedy přesvědčeni, že vaše kolo musí mít italský původ a osazení Campagnolo, s klidným svědomím tomu volbu podřiďte. Stejně tak můžete značku zvolit podle svého idolu v pelotonu World Tour a podobně – u silničářů daleko častěji než u bikerů – platí, že rozum se skrývá až v závěsu za srdcem.

Rychle, nebo na pohodu?

Nabídka většiny výrobců se větví přinejmenším do dvou směrů – prvním jsou kola s agresívní závodní geometrií, druhou pohodlnější maratonské či vytrvalostní (endurance) modely. Úpravou komponentů ovlivňujících posed lze i „závodní“ silničku učinit pohodlnější a naopak, ale výsledek nikdy nebude stoprocentní.

Tyto dvě kategorie se totiž neliší jen geometrií či volbou převodů, ale i konstrukcí samotného rámu. Rámy maratonských silniček bývají pohodlnější (pružnější ve vertikálním směru) a umožňují použití objemnějších plášťů, což je klíčové pro další navýšení komfortu. Obvykle je také upravena geometrie, aby bylo kolo stabilnější, čili mělo uživatelsky přívětivější náturu.

U silniček se sportovní geometrií vykrystalizovala ještě podkategorie aerodynamických kol. Poznáte je podle zploštělých rámových trubek, ukrytého vedení lanek a bovdenů, většinou nechybí ani plochá řídítka a sedlovka, nepostradatelné jsou vysoké ráfky.

Vliv odporu vzduchu narůstá s druhou mocninou rychlosti, přínos ploché konstrukce proto hodně závisí na tempu – při 20 km/h neuspoříte téměř nic, při 40 km/h už to bude zcela určitě několik wattů výkonu. Ploché trubky ale mají i své nevýhody – pro zachování tuhosti musí být těžší a zároveň nedokáží tak efektivně pružit ve vertikálním směru. To jsou hlavní důvody, proč v katalozích stále najdeme i klasicky pojatá silniční kola.

Materiál rámu – kompozit dává smysl

Snese-li váš rozpočet karbonový rám, neváhejte! Kompozit výrobcům umožňuje dokonalé naladění jednotlivých partií kola nejen volbou jejich tvaru, ale i skladbou vrstev vláken a jejich typem. Například partie klíčové pro přenos energie lze vyrobit extrémně tuhé, části důležité pro pohodlí zase pružné.

Pestrá škála používaných materiálů a technologií jejich zpracování však ústí ve velké rozdíly mezi jednotlivými výrobci, ale často i mezi rámy téhož výrobce. Je zcela běžné, že značka používá v jedné modelové řadě (stejná forma rámu) dvě, ale i tři úrovně materiálu.

Na pohled rámy vypadají stejně, ekonomické verze však budou těžší nebo méně tuhé. Obecně však již platí, že i dostupné kompozitové rámy mají lepší vlastnosti než hliníková konkurence.

Brzdy – dilema první

Zvolit kolo s ráfkovými, nebo kotoučovými brzdami? Při pohledu na zástup značek, které už ráfkové top modely ani nenabízejí, se zdá, že evoluce definitivně zamířila k diskům.

Ty vynikají vysokou účinností a imunitou vůči rozmarům počasí. Ze servisního hlediska je přínosné, že brzda neopotřebovává ráfek, a mnoho jezdců uvítá také možnost snadnější záměny karbonových a hliníkových kol.

Kotoučové brzdy jsou hit. Foto: Michal Červený
Kotoučové brzdy jsou hit. Foto: Michal Červený

Oproti tomu ráfková brzda je konstrukčně jednodušší, ve výsledku lehčí a nese s sebou klasickou estetiku. Při rozhodování mějte na paměti, že jde o volbu na celou životnost kola – předělat rám z jednoho systému na druhý nelze.

Elektrika nebo mechanika – dilema druhé

Campagnolo, Shimano a Sram jsou tři největší výrobci silničních komponentů a každý z nich nabízí několik úrovní sad – od základních „turistických“ až po ty, které vídáme na Tour de France. Na současných strojích nejčastěji najdete Shimano, následuje Sram, Campagnolo představuje na nových kolech spíš raritu – srdeční záležitost pro fanoušky tradice. Všichni tito výrobci ale nepochybně produkují kvalitní díly. Otázkou dnešní doby tak spíše je, zda zvolit sadu mechanickou (měniče jsou ovládány tradičně lankem) nebo elektronickou (řadí servomotorky propojené s pákami kabely nebo bezdrátově).

Mechanická přehazovačka. Foto: Michal Červený
Mechanická přehazovačka na silničním kole. Foto: Michal Červený

Na straně elektroniky je komfort řazení, změna převodu je o něco přesnější a rychlejší, nezávislá na stavu lanek a bovdenů. Funkci systému lze navíc upravit po propojení s PC nebo chytrým telefonem. A nevýhody? Ta zásadní vynikne při porovnání cen – elektronické komponenty jsou výrazně dražší než mechanické. Dále je to nutnost myslet na občasné dobití akumulátoru, řádově jde o stovky až tisíce kilometrů.

A nakonec musíte počítat s komplikovanějším servisem. Zatímco přetržené lanko přehazovačky vám vymění v každé prodejně, problémy s elektronikou většinou na počkání nevyřešíte. Elektronické řazení tak zatím zůstává spíše výsadou top modelů. U kol z nižších pater nabídky můžete peníze investovat lépe.

Kola jako klíč

Na závěr zmíníme to nejdůležitější, zapletená kola. Kvalitu jízdního zážitku totiž skutečně určuje především kvalita kol, zejména jejich tuhost a hmotnost. Důležitá je i výška profilu – čím vyšší ráfek, tím tužší a aerodynamičtější výplet pravděpodobně bude. Kdo to myslí s ježděním vážně, volí dnes karbon.

Vysoký ráfek u silničního kola. Foto: Michal Červený
Vysoký ráfek z karbonového materiálu zvýší komfort jízdy. Foto: Michal Červený

Za univerzální výšku se považuje profil okolo 50 milimetrů, nižší ráfky se hodí do kopců, hlubší profil zase exceluje na rovinách. Při výběru silničky v každém případě věnujte výpletům vždy pozornost, protože právě zde se často šetří a vlastnosti kola tím následně velmi trpí.

Nedovolí-li vám rozpočet rovnou pořízení silničky s kvalitními karbonovými výplety, rozhodně si na ně co nejdříve našetřete. Alespoň na vlastní kůži pocítíte, jak velký rozdíl dobrá kola udělají. Nemusí už při tom jít o galuskové provedení, technologie plášťů, zejména těch bezdušových, pokročila do té míry, že se pláště galuskám jízdními vlastnostmi vyrovnají, v některých ohledech je dokonce předčí.