ŠKODA logo
Sdílet:

Gary Fisher, jeden z vizionářů, který v sedmdesátých letech minulého století vytyčil nový směr cyklistiky, slaví sedmdesáté narozeniny. „Příběh vynálezu horského kola je snad nejpoutavější kapitolou celé historie jízdního kola. Rozhodně je ten nejneuvěřitelnější,“ říká Robert Penn ve své bikerské bibli Záleží jen na kole. Neuvěřitelné se stalo skutkem a příběh zdaleka nekončí.

Západ USA byl v „sedmdesátkách“ pořádně divokým místem, hipíci z oblasti San Franciska se ale paradoxně kromě rozvoje volné lásky a drogového experimentování výrazně zasloužili také o rozvoj outdoorových sportů. V nedalekých Yosemitech se partička vysmátých excentriků kolem Jimma Bridwella postarala o senzační průlom v úrovni lezení v tamním ráji vysokých stěn. Na sever od Friska v okrese Marin se pro změnu začala psát samostatná kapitola cyklistiky.

Bafuňáři ho kvůli účesu vystrnadili

Fisher sám měl přitom nakročeno ke slušné kariéře silničáře. Závodit na dráze i asfaltu začal ve dvanácti letech, nebál se ani cyklokrosu a v USA patřil do užší špičky. V roce 1968 se však bafuňářům nelíbilo jeho stylové háro a Gary byl donucen vrcholnou cyklistiku opustit. Vrátit se mohl až v roce 1972, kdy směšné pravidlo přestalo platit.

Gary Fisher, jeden z duchovních otců horské cyklistiky. Foto: piquenewsmagazine.com/Sterling Lorence
Gary Fisher, jeden z duchovních otců horské cyklistiky. Foto: piquenewsmagazine.com/Sterling Lorence

Mezičas mezi dýchánky v proslulé hipísácké čtvrti Haight-Ashbury v San Francisku pak začal s partou podobně smýšlejících týpků vyplňovat cyklistickými experimenty na předválečných cruiserech, které byly za babku k sehnání ve sběrnách železného odpadu.

Na svých vehiklech, pro které se ujalo označení clunkers (křápy), ale nehoblovali městské chodníky. V souladu s filozofií hippies začali objevovat volnost v přírodě. S koly a pořádnou dávkou halucinogenů zamířili do terénu, mimo dosah „poldů, aut a betonu,“ jak Fisher později vzpomínal.

Základem cruisery z odpadu

Prvotním cílem nové zábavy byly především co nejbláznivější sjezdy v okolí městeček Mill Valley, San Anselmo a Fairfax v okrese Marin na úpatí Mount Tamalpais. A osudová náhoda tehdy svedla dohromady partu, která ovlivnila vývoj cyklistiky podobně jako legendární Safety Rover Johna Starleyho v roce 1885.

„Doba byla tehdy zvláštně lehká. Stačilo mi dva dny pracovat, abych si vydělal na nájem,“ popisoval s odstupem Fisher. Vše ostatní se podřizovalo hledání nových výzev a vylepšování „křápů“ – jedním z nejžádanějších modelů byl Schwinn Excelsior z konce 30. let, který měl pohodlnou geometrii rámu, ideální stabilitu díky dlouhé stopě přední vidlice a vysoko umístěný střed.

„Byli jsme parta lidí, kteří nemuseli každý den chodit do podělaný práce,“ vracel se k ranému věku MTB Charlie Kelly, hlava celé skupiny, v níž také figurovali např. Joe Breeze či Tom Ritchey (ano, to jméno na vašich cyklokomponentech).

Cyklorevoluce nabírala na obrátkách. Ze starých kol mizely zbytečné části, naopak přibývaly jiné, které Fisher a spol. sbírali, kde se dalo. Začaly se prosazovat silnější pneumatiky, s ohledem na větší zátěž se zesilovaly rámy. Vysoké rychlosti ve sjezdech žádaly lepší brzdy a silnější brzdové páky, objevily se kvalitnější převodníky a časem přibyly páčky měničů na řídítkách.

A jestli partička kolem Fishera byla v celém hnutí pomyslnou spermií, pak lůnem byl Repack. Strmý trail o délce necelých tří kilometrů se sklonem až 20 procent, na němž jezdec klesne o 400 metrů.

„Vývoj horského kola postupoval od jednoho rozbitého bicyklu k druhému. Na cestě plné prachu a štěrku, kde se muselo přejíždět přes občasné vyčnívající kusy skal, strouhy, koryta, kořeny a balvany. Jízdou o průměrné rychlosti přes 40 kilometrů v hodině při sklonu až 20 procent, cestou plnou opačně klopených zatáček, slepých zákrut a serpentin,“ píše Penn ve své legendární knize.

První závod horských kol vyhrál Adam Bonds

Právě na Repacku Kelly zorganizoval 21. října 1976 vůbec první MTB závod, který vyhrál Adam Bonds, jediný z jezdců, jenž nehavaroval. Druhý přiběhl jeho pes Ariel… Většinu dalších vítězství má na kontě Joe Breeze, Gary Fisher je ale držitelem stále platného traťového rekordu 4:22 min., který stanovil v roce 1976 na upraveném kole Schwinn Excelsior z roku 1937.

Gary Fisher na startu českého bikového závodu Author Šela Marathon u Helfštýna v roce 2009. Foto: Luděk Peřina/Mafra/profimedia
Gary Fisher na startu českého bikového závodu Author Šela Marathon u Helfštýna v roce 2009. Foto: Luděk Peřina/Mafra/profimedia

Bláznivý podnik přitom neměl dlouhého trvání, poslední ročník se odehrál v roce 1984. Nástup nového cyklistického směru už ale nemohlo nic zastavit. A z otců-zakladatelů se stali podnikatelé.

Fisher, Kelly a Ritchey v roce 1979 vypustili do světa vůbec první komerční MTB model – název horské kolo přinesl Kelly na základě hlášky jednoho z mechaniků. Později se jejich cesty rozešly, svět cyklistiky ale nikdy neopustili.

Fisher byl mentorem prvních MTB olympioniků

Fisher sám patří k výrazným inovátorům v segmentu, ať už jde o vize a nápady v oblasti hlavového složení, odpružení či geometrie rámu. Později byl mentorem prvních MTB olympioniků. A dodnes je vášnivým vyznavačem výrazné londýnské módy.

Gary Fisher při představení nového modelu horského kola Trek. Foto: profimedia
Gary Fisher při představení nového modelu horského kola Trek. Foto: profimedia

„Nikdo neví, jak dlouho tady ještě bude. Za hodinu může být po všem. Přitom ale nejde zvládnout všechno naráz. Často si myslíme, že cestou k úspěchu je naložit si co nejvíc práce. To ale není pro každého. Každý si musí najít své místo. Kdo to nedokáže, toho život pohltí a nikdy nenajde štěstí,“ přibližoval nedávno svou životní filozofii.

Dlužno dodat, že právě Fisherovi se životní rovnováhu povedlo najít jako málokomu…