Sdílet:

Milovníci cyklistiky nepotřebují motivaci, aby vyjeli na kolo. Je to pro ně zábava, výzva, potěšení, hra i volnost. Bohužel, i cyklistika se někdy může stát zdrojem stresu. Pojďme se podívat na ty nejčastější důvody, proč cyklisté ztrácejí radost z jízdy samotné a jak se jim vyhnout.

Zaměřte pozornost na sebe

Každý cyklista zná ten moment, kdy se ze zábavy stává frustrace a otrava. Když vám rival naloží pár minut v náročném stoupání nebo vám ujede balík při skupinové jízdě. V takové chvíli je lepší zaměřit pozornost spíše na sebe.

Podívejte se na své vlastní časy na dané trase nebo stoupání z loňského roku. Dost možná budou ty aktuální o kus lepší, byť na kolegu jste ztráceli. Nenechte si zkazit dobrý pocit z jízdy a z vlastního zlepšení jen proto, že někdo jiný zrovna měl dobrý den.

Dejte si pauzu od statistik

Někdy může zkazit radost z jízdy i přílišné měření a zaznamenávání vlastních dat. Například Strava je skvělý nástroj, jak se o svém ježdění dozvědět spoustu zajímavých údajů a sledovat zlepšení. Je to ale zároveň způsob, jak získat pocit, že se nezlepšujete dostatečně rychle.

Posedlost čísly a statistkami se může v tréninku stát velkým problémem. Foto: Garmin
Posedlost čísly a statistkami se může v tréninku stát velkým problémem. Foto: Garmin

Jestli cítíte, že někdy radši na kolo nevyrazíte, abyste si třeba nezkazili statistiky, tak vyzkoušejte experiment. Cyklocomputer či chytré hodinky nechte doma, na telefonu vypněte všechny moderní aplikace včetně GPS. Zprvu se možná taková jízda určitě bude zdát jako ztráta času a promarněná příležitost. Vytvoří to ale skvělou příležitost zase o něco více vnímat pocit z jízdy samotné.

Vyhněte se otravným trasám

Některé trasy jsou pro trénink jako stvořené, mají to správné převýšení a povrch. Často ale mají jiné, zdánlivě ne tak podstatné nevýhody. Možná musíte projet celým městem, než se dostanete na start. Možná je většina trasy na cestách se spoustou aut, hluku nebo jednoduše nehezkého prostředí. Všechny tyhle aspekty sice nevadí tak moc v tréninku samotném, ale hrají roli v tom, jaký pocit pak máte po příjezdu doma.

Změňte pohled na stoupání

Některé trasy mají opačný problém. Jede se malebnou přírodou za zpěvu ptáčků a po cestě jsou krásné výhledy, ale na trase je strmé stoupání, jemuž se těžko vyhnete. Jízda do kopce bolí a je přirozené se bolesti vyhýbat. Když se ale budete stoupání obávat už dlouho před jízdou, tak své utrpení zbytečně znásobíte.

Stoupání k cyklistice patří. Zkuste změnit přístup a nebuďte naštvaní, pokud v naplánované trase čeká těžký kopec. Foto: Michal Červený
Stoupání k cyklistice patří. Zkuste změnit přístup a nebuďte naštvaní, pokud v naplánované trase čeká těžký kopec. Foto: Michal Červený

Vezměte dané stoupání jako výzvu a postavte se mu čelem. Pouhá změna náhledu může bolest v nohou a plicích zmírnit. Výzkum totiž ukazuje, že bolest spojená s negativními emocemi je vnímaná hůř než když se váže s emocemi pozitivními.

Když necítíte motivaci zevnitř, dejte si pauzu

Přihláška na nový závod, nové kolo nebo nová lokalita dokáží zajistit spoustu motivace. Taková motivace ale často nevydrží dlouho, po většinu roku je potřeba spoléhat na vnitřní pocit, na samotnou radost z jízdy, aby cyklistika byla pravidelným sportem.

Proto je důležité dávat pozor, když se vnitřní pocit, že se mi chce na kolo vyjet, vytratí. Velmi často to není známka lenivosti, ale volání unaveného těla po odpočinku. V takovou chvíli je důležité tělu dopřát odpočinek, po němž se chuť vyjet v sedle kola polykat další kilometry zaručeně vrátí.

Tato stránka používá cookies

Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro uvedené účely / uvedený účel.