Sdílet:

První velký test sezony zvládla domácí ženská jednička mezi bikerkami Jitka Čábelická na jedničku. V úvodním závodě Českého poháru ve Městě Touškově skončila v nabitém startovním poli druhá za nizozemskou hvězdou Anne Terpstraovou. „Jsem ráda, že ten test dopadl dobře a teď už vše směřuji k mistrovství republiky v Peci, kde je mým cílem obhajoba titulu,“ říká 30letá závodnice týmu GAPP System – Kolofix, která útočí na zlatý hattrick. Tuzemský šampionát ovládla už v letech 2018 a 2019. 

V sezoně už za sebou máte několik domácích závodů. Co vám napověděly?

Ty první byly hlavně o tom, že si člověk zase nějaký závod po pauze zkusil. První závod u Jirky Lutovského na Šumavě byl fajn, sešly se tam všechny holky od nás, pak jsem zkusila Kolo pro život na Orlíku, které ukázalo nějaký náznak formy, ale byla to jen příprava. Potřebovala jsem pořádné srovnání, proto jsem měla velkou radost, že teď do Touškova přijely i velmi dobré holky ze zahraničí. Přece jen v cizině zatím těch závodů moc není a i pro ně to byla dobrá možnost zazávodit si. S výkonem i výsledkem jsem byla moc spokojená, prohrát s Terpstraovou není žádná ostuda.

Představoval výsledek z Touškova povzbuzení před dalšími starty?

Tak hlavně před mistrákem v Peci. Moc ráda bych obhájila titul. To je první cíl, k němuž směřuji úsilí v sezoně. Pak bude relativně klid, protože sezona na mezinárodní úrovni se teď podle posledních informací rozjede až v říjnu.

Jitka Čábelická při závodě světového poháru v Novém Městě na Moravě. Foto: Michal Červený
Jitka Čábelická při závodě světového poháru v Novém Městě na Moravě. Foto: Michal Červený

Jak jste zvládala nucenou pauzu, když nebylo jasné, kdy sezona začne?

Bylo to složité. Ladila jsem formu na začátek sezony, na posledním soustředění už to vypadalo dobře. Vracela jsem se na poslední chvíli ze Španělska, spadla jsem do čtrnáctidenní karantény, takže jsem musela být doma a trénovat jen na trenažeru. To nebylo nic moc. I potom byly tréninky složité, protože nikdo nevěděl, kdy se začne. Takže to byl takový kompromis – v podstatě zimní příprava s intervaly. Ze začátku to navíc nebylo jasné s olympiádou. Pak ji pro letošek zrušili, odložily se všechny Světové poháry. Najednou z ničeho nic ten cíl nebyl. Bylo těžké všechno skousnout. Teď už je situace naštěstí zase veselejší, alespoň u nás.

Prozradíte podobu tréninků, když se nejezdily závody?

Bylo to dost podobné. Tři tréninky, pak něco volnějšího. Nejhorší pro mě byly víkendy, kde jsme neměli kromě tréninků žádnou náplň. Ale snažila jsem se najít něco jiného místo závodů. Člověk z toho nemohl úplně vypadnout, takže to žádné prázdniny nebyly. Hodně jsem jezdila s Pepou Dresslerem a klukama od nich z týmu, pilovala jsem techniku, byla jsem i na pumptracku. Docela mi to pomohlo.

Spolu s Ondřejem Cinkem jste měla přednominační jistotu na olympiádu do Tokia, ale vedení reprezentace minulý týden boj o nominaci znovu otevřelo. Co na to říkáte?

Bylo to postavené tak, že musíme aspoň potvrdit výkonnost. Mně se celkem dařilo na prvních závodech na Kypru, i teď nedávno na Šumavě. Chápu, že nikdo nemůže jet na olympiádu za staré zásluhy, i když tohle přišlo z ničeho nic. Ale nic s tím nenadělám a musím prostě pozici znovu potvrdit. Všichni máme teď pozici stejnou, je to znovu otevřené.

Jitká Čábelická se zdraví v cíli závodu s reprezentačním trenérem Viktorem Zapletalem. Foto: Michal Červený
Jitká Čábelická se zdraví v cíli závodu s reprezentačním trenérem Viktorem Zapletalem. Foto: Michal Červený

Takže se o nominaci může bojovat až do jara 2021…

Nedá se nic dělat. Budu se chtít připravit na všechny závody co nejlíp a pokud možno už letos nominaci potvrdit. Bylo by ideální, kdyby měl člověk jistotu třeba už v zimě, aby si mohl líp naplánovat přípravu a nečekat na poslední nominační závody do dubna. Ale vím, že záleží jen na mně. Na olympiádu musí jet ten nejlepší. A že byl nejlepší minulý rok, automaticky neznamená, že bude i letos.

Upínáte se jen k Tokiu? Nebo si děláte v cyklistice dlouhodobé plány?

Budu jezdit do doby, dokud mě to bude bavit. Samozřejmě se může stát cokoli. Může přijít krize nebo mě závodění přestane naplňovat, pak by bylo potřeba se nad tím zamyslet. Ale v tuhle chvíli si myslím, že další olympiáda v Paříži 2024 je pro mě ještě reálná. Ráda bych to k tomu směřovala.

Tato stránka používá cookies

Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro uvedené účely / uvedený účel.