Peloton na úřadu práce? Pět největších hvězd přestupového trhu

Autor: Adam Bouda

Kvůli koronaviru je cyklistický trh naruby. Jindy bývá v tuhle dobu velmi rušno, protože závodníci se perou o výsledky a agenti jim na jejich základě vyjednávají lepší podmínky, jenomže letos se musí čekat do srpna a restartu sezony, který načrtne kontury pelotonu 2021. Zhruba tisícovka závodníků kategorie World Tour a prokontinentálních je na další rok bez smlouvy a mezi nimi řada těch, kteří by – mít na všechny peníze – mohli stvořit dream team.

Chris Froome (Team Ineos)

Britský závodník naposledy smlouvu prodlužoval v létě 2017 a od té doby to s ním šlo nahoru-dolů. Po vítězství na Tour de France 2017 ovládl postupně Vueltu i Giro a držel tak korunu ze všech tří Grand Tours současně. Následovalo pódium na Tour 2018 za týmovým kolegou Thomasem, ale pak mu málem fatální zranění zničilo minulou sezonu.

Letošní závodní odstávka tak Froomovi možná hrála do karet, protože měl víc času na uzdravení a návrat do kondice, ale taky znamená, že ze zbytku sezony se stane hon na výsledky a na to, aby si skrze ně řekl o další smlouvu. Za tu krátkou dobu musí bílý Keňan dokázat, že ještě pořád má na top výsledky a zaslouží si výplatnici čítající v přepočtu na koruny desítky milionů.

Je mu 35 let a v týmu mu nezadržitelně roste konkurence v podobě mladého Kolumbijce Bernala, Ekvádorce Carapaze a ani Geraint Thomas, byť vrstevník, už se po žlutém dresu z roku 2018 nebude chtít vracet do role pomocníka. Ostatně tento přetlak hvězd byl nejspíš impulsem k tomu, aby Froome nedávno přišel s úvahou, že by mohl z týmu odejít už v polovině této sezony. Klukovsky zbrklé prohlášení pramení z obav, že lídrovi týmu let nedávno minulých by se nemuselo dostat absolutní podpory, na jakou býval zvyklý.

Romain Bardet (AG2R La Mondiale)

Na začátku roku se zdálo, že ten letošní bude přelomem ve Francouzově kariéře, protože po několika vlažných výkonech na Tour de France oznámil, že novým středobodem jeho sezony bude Giro. Ale teď to zase po zemětřesení v cyklistickém kalendáři vypadá na návrat do závodu, jemuž se chtěl 29letý vrchař vyhnout.

Romain Bardet při tréninku během přestávky způsobené pandemií koronaviru. Foto: instagram R. Bardeta
Romain Bardet při tréninku během přestávky způsobené pandemií koronaviru. Foto: instagram R. Bardeta

Francouzští jezdci obecně nemají chuť závodit jinde než ve francouzských celcích, a tak se nečeká, že by se o Bardetovy služby svedla obří válka. Navíc manažer týmu Lavenu si je jist prodloužením letité (v roce 2012 se Bardet v týmu AG2R stal profesionálem a od té doby je mu věrný) spolupráce, protože „cílem je pokračovat spolu. Máme zdravý vztah.“

Do fronty zájemců by mohl vstoupit Cofidis, ale díky Bardetově plynné znalosti angličtiny, což je u mnoha Francouzů zásadní překážka, je možné i propojení s Mitcheltonem nebo Trekem. A po všem, co v poslední době (ne)předvedl, může být levnější než dvojčata Yatesova nebo Richie Porte.

Simon Yates (Mitchelton Scott)

Po vítězství na Vueltě 2018 se Yatesovi nepodařilo další rok udržet standard, ale dvě vítězné etapy na loňské Tour znamenaly, že sezona nebyla propadák. Přestože by pravděpodobně u Australanů rád zůstal a i tým by ho spolu s bratrem Adamem chtěl udržet, ekonomické klima může rozhodnout jinak.

Simon Yates po vítězství v 15. etapě Tour de France 2019. Foto: profimedia
Simon Yates po vítězství v 15. etapě Tour de France 2019. Foto: profimedia

Tým intenzivně hledá sponzora, aby majiteli Gerrymu Ryanovi ulevil s finančním břemenem, zvlášť teď, kdy tvrdě zasáhla pandemie a tým se musel uchýlit ke škrtům. Jako jeden ze šesti elitních celků kategorie World Tour navíc Mitchelton platí i elitní ženskou odnož a s tolika jezdci letos na konci smlouvy bude možná muset nechat některé ze svých klenotů odejít.

Situace s dvojčetem Adamem je podobná, ale protože každý z Yatesů mají odlišného agenta, dost možná dojde poprvé k roztržení sourozeneckého pouta. Adam bude ale jistě levnější, protože žádnou Grand Tour nevyhrál a jeho top výkon v třítýdenním závodě je čtyři roky starý.

Maximilian Schachmann (Bora-Hansgrohe)

Týmu Bora letos končí smlouvy se třináctkou závodníků, ale žádný není tak důležitý jako Schachmann. Němec vyhrál impozantním způsobem Paříž-Nice, poslední závod před koronavirovou odstávkou sezony, a v šestadvaceti letech je jednou z nejmladších hvězd na našem seznamu. To znamená, že má stále dost prostoru ke zlepšování, zatímco někteří ostatní tady už můžou být za svým vrcholem.

Silný ve všech terénech, ale ze dvou Grand Tours, do kterých nastoupil, dokončil jen jednu. Bora se určitě německého šampiona nevzdá bez boje, ale pro případ porážky mají náhradu v Emmanuelu Buchmannovi, dalším etapovém jezdci s potenciálem (4. na Tour de France 2019), který má v týmu manažera Denka ještě roční jistotu.

Bob Jungels (Deceuninck-QuickStep)

Lucemburský mistr bude přitažlivý prakticky pro každý celek, protože je všestranný, v sedmadvaceti letech i relativně mladý a levnější než většina v tomto výběru. Jeho lehký úkrok v ambicích při závodech Grand Tours se odrazil v jeho časovkářské síle a schopnostech při jednodenních závodech-klasikách.

Bob Jungels při tréninku na trenažéru během závodní přestávky na jaře 2020. Foto: instagram B. Jungelse
Bob Jungels při tréninku na trenažéru během závodní přestávky na jaře 2020. Foto: instagram B. Jungelse

Přetlak v týmu Patricka Lefevera, schopnosti zázračného Evenepoela a po loňsku pravděpodobně o dost dražší Alaphilippe, který je dál pod smlouvou, možná belgického manažera donutí pustit závodníka, který je s týmem spjat od sezony 2016. Lefevere ale není nováček v oboru těžkých rozhodnutí (v minulosti už pustil například Terpstru nebo Vivianiho) a má nos na mladé talenty.

A co Češi

Zdeněk Štybar (Deceuninck – Quick Step) může být v klidu, ještě rok bude ve službách belgických podlahářů v nejlepší klasikářské formaci světa. Taky vrchař Jan Hirt má ještě roční kontrakt, ačkoliv budoucnost týmu, který platí polský řetězec obchodů s obuví, je po jarní katastrofě zahalen mlhou nejistoty.

Naopak Josef Černý, Hirtův kolega v oranžových řadách celku CCC Team, nebo i nejúspěšnější český závodník v Grand Tours Roman Kreuziger (NTT Procycling) mají letos o starost víc – měl to být rok, kdy si výsledky plánovali říct o nové kontrakty, a Černý po druhém místě na Murcii věřil v parádní formu a v to, že první krok pro setrvání v první cyklistické lize už udělal. Jenomže nenadálá situace ve světovém pelotonu všechno změnila.

Kreuzigerovi bylo v květnu čtyřiatřicet let a jede svou 15. sezonu, ale na velké vítězství čeká od sezony 2017, kdy vyhrál jednorázový vrchařský závod Pro Ötztaler 5500. Je brzy ho odepisovat, ale role učitele příštích šampionů, do které se pasoval v Mitcheltonu, ale před dvěma lety si to zase rozmyslel, by mohla manažery oslovit víc než jeho nejspíš už marné sny o vítězné etapě na Tour de France.