Tentokrát vyrazíme do okolí Plzně a Boleveckých rybníků, které nabízejí mnoho přírodních zajímavostí. Naše dnešní trasa patří mezi středně náročné, měří 41 kilometrů a poklidným tempem ji můžete zvládnout za zhruba 4 hodiny. Tip na cyklovýlet vznikl ve spolupráci s Deníkem.

Sdílet:

Průběh trasy: Ranč Šídlovák – Krkavec – Chotíkov – Kůští – Město Touškov – Kozolupy – Vochov – Plzeň-Křimice – Plzeň-centrum – pivovar – Plzeň-Doubravka – Krkavec

Celou cyklotrasu si v mapách stáhněte zde.

Vyjedeme od ranče Šídlovák (49.7841339N, 13.3747672E), jehož srdcem je stylová nekuřácká hospůdka, kde se budeme cítit jako před 100 lety. Součástí ranče je i jezdecký areál, takže než nasedneme na kolo, můžeme se svézt i na koních.

Ranč Šídlovák. Foto: Deník

Po cyklostezce 35 se z ranče vydáme přes Kolomaznou pec na rozhlednu Krkavec (49.8029056N, 13.3410622E). Krkavec patří ke třem významným vrcholům v blízkosti Plzně a po Radyni je druhým nejvyšším vrcholem (504 m n. m.) plzeňského okolí. Na jeho vrcholu stojí 18 metrů vysoká kamenná rozhledna otevřená od roku 1901. Za výhledem je nutné vystoupat 98 schodů, ale námahu odmění nádherný výhled ze dvou ochozů na Plzeňskou kotlinu a Šumavu, je vidět i podstatná část Českého lesa, bavorské pohoří Hoher Bogen, část Tepelské vrchoviny, Brdy, Švihovská vrchovina, západní část Křivoklátské vrchoviny a samozřejmě Plzeň.

Rozhledna Krkavec. Foto: Deník

Z Krkavce pojedeme po červené turistické trase do Chotíkova, kde se napojíme na cyklotrasu číslo 2295 a pokračujeme přes Kůští do Města Touškova (49.7769775N, 13.2497119E), zhruba 10 kilometrů západně od Plzně. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou. A jeho dominantou je kostel sv. Jana Křtitele postavený podle plánů věhlasného stavitele a představitele vrcholného baroka Kiliána Ignáce Dientzenhofera s nedalekou farou, ve které pobývala řada významných osobností.

Za Městem Touškov sjedeme z cyklostezky na silnici číslo 180 a dojedeme do Kozolup, kde se před železničním přejezdem opět napojíme na cyklotrasu č. 37, po níž dojedeme přes Vochov až do Křimic do zámeckého areálu (49.7586833N, 13.3061456E), který stojí na místě bývalé tvrze. Postaven byl v barokním slohu v roce 1732. Dnešní empírovou podoby získal v roce 1811. Tam si můžeme odpočinout v parku nebo areálu U Mže, kde si lze zahrát minigolf a občerstvit se místními specialitami na grilu.

Zámek Křimice. Foto: Deník

Po stejné cyklostezce pokračujeme přes Skvrňany, centrum města, okolo Plzeňského Prazdroje na Doubravku podél Úslavy přes přírodní park Horní Berounka na rozhlednu Chlum (49.7673511N, 13.4304444E). Stojí na vrcholu Chlumu (416 m n. m.) a tyčí se do výšky 24,8 metrů. Rozhledna je památníkem na dnes již zapomenutý Svaz československých dělnických turistů. Místní pobočka v Doubravce přišla s myšlenkou postavit na Chlumu výletní stavbu s rozhlednou. Po celé zemi probíhaly sbírky, které vyvrcholily roku 1926 položením základního kamene. Nasbírané peníze stačily pouze na stavbu chaty. Rozhledna byla postavena jen do třetinové výšky, dokončena byla o tři roky později a návštěvníkům se otevřela 23. června 1929. V současnosti se po vystoupání 121 schodů otevře výhled do dalekého okolí Plzně. Když sejdeme dolů, můžeme si opéci buřtíka, dát si pivo, limo nebo zmrzlinu. K posezení slouží dřevěné lavice se stoly, z nichž některé jsou pod altány. Děti se mohou vyřádit na malém dětském hřišti.

Z rozhledny sjedeme po červené nezpevněné trase a napojíme se na cyklostezku 2151, která nás dovede údolím Berounky přes Bílou Horu okolo Boleveckých rybníků zpět na ranč Šídlovák. A tam si můžeme po ujetí zhruba 41kilometrové trasy opět dát něco dobrého na zub.

Další tipy na cyklovýlet najdete v naší sekce Tipy na výlet.

Tato stránka používá cookies

Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro uvedené účely / uvedený účel.