Letošní Tour de France je již 106. ročníkem tohoto svátku silniční cyklistiky. První Tour se však konala již v roce 1903. Kde je tedy chybějících 11 ročníků? Výpadek mají na svědomí světové války. V tomto článku se podíváme na to, jak válečné konflikty ovlivnily historii této světové sportovní události.

Sdílet:

První světová válka

Německo vyhlásilo válku Francii týden poté, co si Philippe Thys dojel pro vítězství v poslední etapě Tour de France v roce 1914. Tím se stal i posledním šampiónem v následujících čtyřech letech, kdy se Tour konat nemohla. Období 1915–1918 však neznamenalo jen pauzu v závodění. První světová válka měla devastující dopad na závodníky, jízdní kola i samotné tratě Tour.

Válečný konflikt zanechal silniční systém Francie v opravdu zoufalém stavu. Jezdci se museli v první poválečné Tour potýkat s poničenými cestami a průměrná rychlost této Tour klesla na pouhých 24,056 km/h, což je dodnes nejnižší rychlost v historii. Válka postihla také výrobce jízdních kol, kteří nebyli schopni sponzorovat cyklistické týmy jako před válkou. Výrobci se však rozhodli spolupracovat a podpořit cyklisty jako jednotlivce. Všichni závodníci tak startovali pod jménem „La Sportive“ ve stejných šedých dresech. Tato nepřehlednost vedla k tomu, že hlavní organizátor Henri Desgrange dal lídrovi žlutý svetr, aby ho diváci snáze rozpoznali. Žlutý trikot, francouzsky „maillot jaune“, se stal oblíbeným a tato tradice se zachovala až dodnes.

Dvojnásobnému vítězi Tour de France Lucienu Petit-Bretonovi vzala první světová válka život, Francii pak šampióna. Foto: Tour de France

Mnohem tragičtější dopad však měla válka na samotné cyklisty. Tři bývalí šampióni Tour de France, Lucien Petit-Breton, François Faber a Octave Lapize, se bohužel z válečné fronty nevrátili. Na start první poválečné Tour v roce 1919 se postavilo pouze 86 závodníků. Závod začal pouhých sedm měsíců po skončení války, takže nebylo příliš prostoru pro trénink, a proto chyběli i nováčci. Organizátoři se rozhodli, že jezdce nebudou šetřit, celá trasa měřila neuvěřitelných 5 560 km, za celou historii byla delší jen Tour v roce 1926. Třinácté pokračování tohoto legendárního závodu pozvedlo poválečnou náladu, fanoušci jej přijali s nadšením, a tradice tak pokračovala.

Druhá světová válka

Přiostřující se politická situace v Evropě ovlivnila již předválečnou Tour v roce 1939, kdy Itálie, Německo a Španělsko odmítly poslat své týmy do Francie. Jeden z favoritů, Ital Gino Bartali, který by obhajoval vítězství z roku 1938, tak přišel o možnost utkat se o poslední titul Tour de France pro následujících 7 let.

1937: Gino Bartali na Galibieru. V roce 1938 Tour vyhrál, ale je známý také pro pomoc partyzánům v nacisty okupované Itálii a záchranu 800 Židů.

1940

V roce 1940 byla Tour plánovaná stejně jako 33 předchozích ročníků, armáda dokonce schválila průjezd okolo Maginotovy linie. Invaze Německa a propuknutí světové války však její konání znemožnilo. Zakladatel Tour Henri Desgrange zemřel v toce 1940 a i přes snahy jeho nástupce Jacques Goddeta v Tour pokračovat a zachovat sport neutrálním, se Tour během války zorganizovat nepodařilo.

1941

V roce 1941 měli Němci zájem, aby se Tour konala. Prostřednictvím novin Paris-Soir, které ovládali, chtěli přesvědčit list L’Auto, aby Tour zorganizoval. Šéfredaktor Jacques Goddet však odmítl.

1942

V tomto roce Němci taktéž usilovali o konání Tour v rámci snahy o zachování normálního chodu věcí pro obyvatele okupovaného severu Francie. Nabízeli dokonce otevření hranice mezi severní a jižní Francií, aby L’Auto mohl Tour zorganizovat spolu s novinami La France Socialiste, které sympatizovaly s Němci. Goddet však organizaci Tour za těchto podmínek opět odmítl. Jean Leulliot, šéfredaktor novin La France Socialiste, se rozhodl pořádat v absenci Tour alternativní závod s názvem Circuit de France. Nezkušenost organizátorů, špatné počasí a logistické problémy způsobily, že závod neuspěl a znovu se již nepořádal.

1943

V roce 1943 L’Auto uspořádalo „Grand Prix du Tour de France“, což nebyl sám o sobě závod, ale zhodnocení individuálních výkonů závodníků na jednodenních závodech ve Francii. Na konci roku získal žlutý trikot Jo Goutorbe, který v devíti zahrnutých závodech nasbíral nejlepší výsledky. Hlavní pořadatel Jacques Goddet však zdůrazňoval, že tento závod není pokračováním oficiální Tour de France.

1944

Grand Prix du Tour de France se konala i v tomto roce, ale kvůli osvobození Francie nebyla dokončena, všechny závody byly totiž zastaveny. Konec druhé světové války znamenal i konec novin L’Auto vzhledem k jejich spolupráci s Němci. Právo organizovat Tour de France tak přešlo do rukou francouzské vlády. Jacques Goddet založil nové sportovní vydavatelství s názvem L’Équipe a začal se ucházet o právo pořádat Tour. Zájem o tento legendární závod však projevilo i konsorcium magazínů Sports a Miroir Sprint.

V roce 1946 dostala obě rivalská vydavatelství šanci zorganizovat kratší pětietapový závod s tím, že úspěšnější z nich pak získá práva na Tour. Sports a Miroir Sprint pojmenovali svůj závod „Ronde de France“ a pozvaly do něj komerční týmy, které mohly do závodu poslat zvlášť francouzské cyklisty a zvlášť mezinárodní. L’Equipe spolu s Le Parisien libéré pojmenovali svůj závod „La Course du Tour de France“ a vsadili na národní týmy namísto komerčních. Závod La Course du Tour de France se ukázal jako lépe organizovaný a získal si i větší zájem fanoušků, protože v něm závodily národní týmy, které byly oblíbené i před válkou. Díky tomu pak získalo práva na Tour de France 1947 vydavatelství L’Équipe a tradiční organizace tak zůstala víceméně ve stejných rukou.

1947: Tour de France navázala 2 roky po druhé světové válce. Jezdci na fotce opouští město Caen. Poškození budov ve městě je stále patrné.

Obě světové války se nesmazatelně zapsaly do historie nejslavnějšího cyklistického závodu. Otestovaly houževnatost pořadatelů a oddanost fanoušků sportu a připravily nás o řadu elitních cyklistů a 11 ročníků samotné Tour. Žádný další válečný konflikt od druhé světové války již tak výrazný vliv na Tour de France naštěstí neměl.

Tato stránka používá cookies

Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro uvedené účely / uvedený účel.