Trasa Tour de France vypadá každý rok jinak, jistotou je pouze přejezd Pyrenejí a Alp a finiš u Champs-Élysées v Paříži. I přesto jsou však etapy, které se pro svou popularitu opakují, i etapy, na jež nelze zapomenout. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější trasy celé historie Tour.

Sdílet:

Nejdelší

První ročníky Tour jsou proslulé svou náročností a délkou, není se tedy co divit, že nejdelší etapa v historii celé Tour se konala v roce 1919. Trasa měřila ohromných 482 km, byla převážně rovinatá a vedla z Les Sables-d’Olonne do Bayonne. Tehdejší vítěz Jean Alavoine na ní strávil 18 hodin a 54 minut!

Premiérový ročník Tour de France 1903.

Po druhé světové válce délka etap v průměru výrazně klesla, nejdelší měřily okolo 350 km. V posledních přibližně 20 letech došlo k dalšímu zkracování a etapy již dnes v podstatě nepřekračují 250 km. Klobouk dolů před cyklisty ze začátku 20. století.

Nejkratší

Dlouhé a vyčerpávající trasy jsou pro Tour de France sice typické, její kouzlo a náročnost se však skrývá v rozmanitosti. Nejkratší etapou s hromadným startem v historii byla 15. etapa na Tour v roce 1971. Trasa z Luchon do Superbagnères měřila pouhých 19,6 km, zato však závodníky zavedla do výšky 1 800 metrů nad mořem hluboko v Pyrenejích. Vítězem této krátké horské etapy se stal Jose Manuel Fuente, který ji dokončil za 47 minut 42 vteřin. Nejkratší rovinatou trasou pak byla 16. etapa na Tour v roce 1988, jež měřila 38 km a vítěz Adri van der Poel ji dokončil za pouhých 46 minut 36 vteřin. V tomtéž ročníku Tour najdeme i nejkratší časovku jednotlivců, kterou byl prolog před první etapou, jenž měřil pouhý 1 km a vyhrál jej Guido Bontempi v čase 1 minuta 14 vteřin.

Nejnáročnější

Pověst nejnáročnější etapy v historii si vysloužila 10. etapa na Tour v roce 1926. Trasa z Bayonne do Luchon měřila 326 km a závodníci museli zdolat čtyři velmi náročná stoupání na Aubisque, Tourmalet, Aspin a Peyresourde, a to vše za velice špatného počasí. Na trať se o půlnoci vydalo 76 cyklistů a do cíle se po 17 hodinách a 12 minutách dostal jako první Lucien Buysse. Druhý závodník dojel 25 minut po něm a během hodiny pouhých 10 dalších.

Rok 1926 a 10. horská etapa, která měřila 326 km a zahrnovala 4 náročná stoupání.

O půlnoci bylo v cíli 47 závodníků, z nichž mnozí vzdali a přijeli autobusem. Zbytek závodníků organizátoři posbírali v autech ve zbytku noci. Z novodobých Tour si čestné uznání zaslouží 18. etapa v roce 1983, kde závodníci na 247,5 km dlouhé trase z Le Bourg-d’Oisans do Morzine nastoupali rekordních 6 685 metrů. Jacques Michaud tuto etapu vyhrál v čase 7 hodin 45 minut.

Nejkrásnější

Krása pyrenejských i alpských vrcholků dělá z každé horské etapy kandidáta na tu nejkrásnější. Tento titul si však zaslouží 10. etapa Tour z roku 1962, protože právě tam se zrodil fenomén Alpe d’Huez. V roce 1962 se na Tour poprvé objevily televizní kamery na motorkách, které fanouškům umožnily sledovat závodníky jako nikdy předtím. A stejně tak poprvé měla etapa Tour finish v horách, a to dokonce na dnes již ikonické Alpe d’Huez.

Dechberoucí záběry z tohoto stoupání si fanoušky okamžitě získaly a Tour si tuto destinaci ještě mnohokrát zopakovala. V roce 2013 dokonce závodníci museli zdolat Alpe d’Huez dvakrát během jednoho dne. Rekord drží Marco Pantani, který 14,5 km dlouhé stoupání s převýšením 1 135 m na Alpe d’Huez ujel za neuvěřitelných 37 minut a 35 vteřin. Běžným smrtelníkům tato trasa trvá i přes 90 minut.

Nejobávanější

Nejobávanější etapa zpravidla není ta nejdelší ani ta s nejvyšším počtem nastoupaných metrů. Největší hrůzu závodníkům na Tour naopak nahání kombinace relativně krátké vzdálenosti a velkého převýšení. Taková etapa totiž vyžaduje, aby vražedné tempo bez šance se schovat v pelotonu a vydechnout si. Přesně takový profil nabídla 17. etapa loňské Tour de France. Na 65 km z Bagnères-de-Luchon do Saint-Lary-Soulan závodníky čekalo 38 km stoupání, tři kopce bez jediné rovinky s finišem na Col du Portet. V této etapě bylo navíc poprvé použito rozmístění závodníků na startu podobné formuli jedna.

Nairo Quintana v cíli 17. etapy Tour de France 2018. Photo: Yuzuru SUNADA.

Prvních dvacet vystartovalo z nejlepší pozice, kdežto zbytek až v dalších čtyřech skupinách dle bodů v celkové klasifikaci. Etapa byla napjatá až do posledního stoupání, kde nastoupil Nairo Quintana. Neudrželi se jej ani borci jako čtyřnásobný vítěz Chris Froome nebo loňský šampión Geraint Thomas.

Tato stránka používá cookies

Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro uvedené účely / uvedený účel.