Děti na kole. Díl čtvrtý: kam na výlet?

Autor: Václav Šňupárek

Dítě už si je na kole docela jisté a chtěli byste ho vytáhnout na delší projížďku. Jak ale začít? Kam dojet? A jak rychle? Náš seriál vám poskytne rady, tipy a nápady, jak můžete svého potomka co nejlépe uvést v cykloživot.

Technický úvod

Na začátek trochu techniky a matematiky, abychom si ujasnili, jak rychle se dítě může na kole pohybovat. Je jasné, že z kopce to bude z pohledu rodiče vždycky až moc rychle, ale jaké jsou reálné rychlosti na rovině?

Velikost převodníků i pastorků, tedy ozubeného kolečka vpředu u klik a vzadu na zadním kole, se určuje pomocí počtu zubů (z). Čím větší počet zubů na převodníku, tím těžší převod je. Vzadu u pastorků to platí naopak – čím menší je počet zubů na ozubeném kolečku u zadního kola, tím je převod těžší. Kadence je rychlost šlapání a udává se v otáčkách za minutu (rpm). Standardně se bude pohybovat někde mezi 55–90 rpm.

Dvanáctipalcová a šestnáctipalcová kola

V následujících příkladech jsou využita dětská kola konkrétní značky. V minulém článku jste se mohli dočíst, že rozdíly mezi 12“ a 16“ koly téměř nejsou, podobně jako kdybychom porovnávali 20“ a 24“ kola. Stejné je to i s převody. Menší dvě velikosti dětských kol mají převodník 36z a pastorek 16z. Rozdíl v rychlosti je tak způsoben pouze rozdílným průměrem kol. V reálné situaci to znamená, že na menším kole se dítě bude při kadenci 80 rpm pohybovat rychlostí 10,2 km/h, na větším 13,8 km/h.

První kolo se vybírá spíš podle výšky dítěte než podle věku.

Dvacetipalcová a dvacetičtyřpalcová kola

Dvacetipalcová a dvacetičtyřpalcová kola mají už kazetu, na které je více různě velkých pastorků seřazeno vedle sebe a konkrétní pastorek si volíte pomocí přehazovačky. Se zařazeným nejmenším pastorkem (tedy nejtěžším převodem) vypadá situace následovně: Menší kolo s 30z převodníkem a 11z nejmenším pastorkem pojede při kadenci 80 rpm rychlostí 25,5 km/h, větší 29,7 km/h. Důležitý je i nejlehčí převod. Obě kola při jeho zařazení nabídnou nižší rychlost než na kolech 12“ a 16“, což dětem umožní vyjet kopec.

Na co nezapomenout

Z tohoto trochu složitějšího úvodu nám vyplývá, na kterých kolech se bude dobře jezdit spíš někde na hřišti nebo kolem domu a na kterých kolech půjde prozkoumávat okolí. 12“ a 16“ kola budou sloužit těm nejmenším hlavně pro výuku jízdy na kole, dítě na nich ujede maximálně pár kilometrů někde na klidné cyklostezce. Určitě není vhodné nikam pospíchat, kadence 80 rpm je pro malé děti spíše přáním než realitou, a proto budete dětem stačit s rychlejší chůzí nebo se s nimi můžete jít proběhnout.

U dětských kol jsou důležité prvky pasivní bezpečnosti, které u kol pro dospělé chybí.

Silnější a dostatečně vyježděné děti na 20“ a 24“ kolech se už dají vzít někam na výlet. Opět myslete na to, že celou dobu na nejtěžší převod určitě nepojedou, takže za hodinu ujedete maximálně kolem patnácti kilometrů, spíš méně.

Vyberte trasu, která bude bavit vás i dítě, ale napoprvé se do terénu radši nepouštějte. Vhodná je cyklostezka podél vody, klidné lesní cesty nebo odlehlé silnice bez provozu. Vyhněte se prudkým a dlouhým výjezdům i sjezdům, děti nemají tolik síly v nohou ani v rukou, aby v dlouhém sjezdu bezpečně brzdily. Myslete na časté zastávky a nezapomeňte s sebou vzít nářadí pro opravu případného defektu a velkou svačinu pro zahnání hladu a doplnění energie. Rady a tipy na svačiny naleznete v tomto článku. Pro děti je jízda na kole náročnější než pro vás, protože se stále učí a jejich pohyb není tak efektivní. Jsou proto dříve unavené.

Dětská kola jsou často osazena vyloženě špatnými a těžkými komponenty, takže váha kola může dosahovat až poloviny váhy dítěte. Představte si, že byste jeli na 40–50 kg těžkém kole, taky by se vám na něm nechtělo jet moc dlouho, a do kopce už vůbec ne. Proto nikam nepospíchejte, nechte dítě jet před sebou a řiďte se jeho rychlostí.

Na dort, nebo k vyhlídce?

Nejlepší je stanovit si cíl, který dítě zná a může si tak představit vzdálenost, která ho čeká. Navíc bude mít větší motivaci, než když pojedete k místu pro něj neznámému nebo se vydáte jenom tak bez cíle. Cílem vaší cesty může být například něco, co pravidelně potkáváte, když se vracíte domů autem. Rozhledna, stánek se zmrzlinou nebo hezký potok či jiná přírodní lokalita patří mezi dobré destinace, kam se vydat.

V Praze jsou cyklostezky v létě velmi frekventované, mezi ta klidnější místa na výlet patří silnice v Prokopském údolí nebo na něj téměř navazující cyklostezka po levém břehu Vltavy směrem na Radotín a Černošice, odkud se dá v případě potřeby pohodlně vrátit vlakem.

Převážet kola autem se často jeví jako pohodlnější varianta, nicméně vlaky nabízejí výhody, kterými auta nedisponují. Foto: Profimedia, ImageSource.

V Brně se dá vyjet například na cyklostezku Bobrava po pravém břehu Svratky nebo kolem Brněnské přehrady. Ta vede z Kníniček až k zastávce přívozu příznačně nazvané „Cyklistická“.

V Plzni je nejlepší se pohybovat s dětmi na kolech v Borském parku nebo po cyklostezkách, silničkách a pěšinkách na březích řek. Jako příklad uvedu cyklostezku „Údolím Mže“ nebo cyklostezky v okolí Boleveckých rybníků.

V Olomouci mohu doporučit Hejčínské inline stezky nebo cyklostezku číslo 6029 vedoucí z Olomouce na sever do Šternberku. Další tipy na náročnější výlety můžete najít v naší sekci Cyklotrasy.

Teď jenom nezapomenout helmu, rukavice a blikačky, a můžete se vydat na první výlet. Užijte si to!