Že ještě neodstartovala? Že ten rok v titulku vypadá jako překlep? Ne, dobře si uvědomujeme, že do startu Tour de France 2027 zbývá pořád ještě 8 měsíců. Taky ale po prezentaci trasy umíme odhadnout, kde jsou silné i slabší stránky uchazečů o kousek francouzské slávy.
Když se představuje trasa Tour, cyklisté se nedívají jen na počet kilometrů, nebo jak prudké kopce je čekají. V hlavách si už skládají vlastní závod: kde mohou získat čas, kde naopak budou muset ztráty minimalizovat a které etapy by mohly rozhodnout o jejich osudu. A právě v tomhle ohledu nabídne ročník 2027 několik pozoruhodných příběhů.
Tourmalet, Colombier, Col du Portet, ale…
Na trase 114. ročníku nechybějí slovutná jména jako Tourmalet, Grand Colombier nebo Col du Portet. Víc se ale řeší objem časovkářských kilometrů, který Tour nepamatuje patnáct let. Celkem 71 kilometrů rozdělených mezi první a závěrečný týden může výrazně míchat pořadím ještě předtím, než vypukne bitva v horách. Takže někdo už musí přemýšlet, zda pro něj nebude výhodnější zamířit na Giro d’Italia.
Kdyby si Remco Evenepoel mohl něco přát, nejspíš by si to moc nelišilo od toho, co mu organizátoři připravili. Tolik časovek je pro belgického mistra světa v této disciplíně mimořádně lákavých. Nejde přitom jen o možnost vyhrát etapu, případně rovnou dvě. Časovky mohou Evenepoela dostat do žlutého dresu a především mu poskytnout dostatečný náskok či poziční výhodu před nejtěžšími horskými zkouškami.
Mezi papírově výhodnou trasou a skutečným vítězstvím na Champs-Élysées samozřejmě leží spousta bolesti, ale pokud se mu to povede, mohl by si žlutý dres užít nejen na pár slavnostních fotografií.
Důvod k optimismu může před příští Tour mít i poslední dobou poněkud opomíjená cyklistická kasta – sprinteři. Mads Pedersen letos bodovací soutěž ovládl ne díky vítězstvím v hromadných spurtech, nýbrž skrze úniky a schopnost sbírat body i v etapách, které se klasickým sprinterům příliš nehodily.
Rok 2027 by mohl nabídnout odlišný obrázek. V itineráři figuruje sedm rovinatých etap, přičemž značná část z nich přijde už v úvodních dnech. To zvyšuje pravděpodobnost, že o vítězství se budou prát specialisté na závěrečné stovky metrů. Zelenou ale možná hned první den vytlačí žlutá, protože úvodní etapa do Carlisle je stavěna pro rychlé muže.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
A tím se dostáváme na opačnou stranu váhového spektra pelotonu. Kdo z „papírových“ vrchařů se spoléhá na to, že soupeře zlomí ve výškách nad dva tisíce metrů, musí si při pohledu na trasu příští Tour povzdechnout. Organizátoři totiž připravili jeden z výškově nejméně náročných ročníků za dlouhou dobu.
Tour de France 2027 jen jednou pokoří dva tisíce metrů
Hranici dvou tisíc metrů překoná peloton pouze jednou, a to v osmnácté etapě. Nejvyšším bodem závodu bude Col du Portet ve výšce 2115 metrů, což je nejnižší maximální nadmořská výška od roku 2013. Nad hranici 800 metrů se závodníci dostanou pouze šestkrát.
Což ale může mít paradoxně jeden pozitivní dopad. Vrchařská soutěž na Tour de France má jeden dlouhodobý problém: nejlepší vrchař nemusí být nutně jejím vítězem, protože puntíkatý dres často získá muž, který se soustředí především na celkové pořadí.
Pokud má někdo dostatečně silné nohy na to, aby vyhrával horské etapy a současně bojoval o žlutý dres, může posbírat tolik bodů, že ostatním nezbude příliš prostoru. Přesně takovou situaci jsme v minulých letech sledovali opakovaně. Jonas Vingegaard nebo Tadej Pogačar získali puntíky v letech 2020, 2021, 2022 a 2025, aniž by během závodu vůbec oblékli dres určený lídrovi vrchařské klasifikace.
Příští ročník by však mohl nabídnout jinou podívanou. Na trase jsou pouhé tři horské dojezdy na vrcholu, což je nejméně od roku 2017. A právě menší počet příležitostí, při nichž lze v závěru etapy získat velký balík bodů, může míchat kartami. Pokud Pogačar s Vingegaardem nebudou mít tolik možností sbírat body v cílových stoupáních, otevře se prostor pro úniky. Puntíkatý dres by se mohl znovu stát samostatným cílem, nikoli jen vedlejší trofejí pro nejlepšího závodníka celkového pořadí.
A to je na odtajňování trasy Tour de France vlastně to nejzábavnější. Už v říjnu se dá tušit, kdo dostal do rukou ideální scénář a kdo bude muset improvizovat. Jenže papírové předpoklady mají jednu nepříjemnou vlastnost: v červenci se na ně nikdo neptá.
Časovkářský velmistr může ve své zamilované disciplíně získat náskok, sprinteři dostanou víc příležitostí a lovci puntíků volnější ruce, ale stačí jeden pád, špatný den nebo nečekaně silný soupeř a z vítěze se rázem stává poražený. Tour de France 2027 ještě ani nezačala, a už má své favority i poražené. Jenže žlutý dres se nerozdává na tiskové konferenci, a tak si ho ti, kteří po něm zatouží, budou muset v červenci přijet vyzvednout přímo na trať.