Nedlouho nazpět se zdálo, že otázka pro Montreal zní jednoduše: Kdo bude na mistrovství světa druhý? Tadej Pogačar měl přijet do Kanady jako dvojnásobný šampion a muž, který v posledních dvou letech dokázal z mistrovského závodu udělat vlastní disciplínu dlouhých sólových nájezdů. Jenže pád na Vueltě jeho sezonu ukončil a s tím zmizel i středobod, kolem kterého se měly všechny taktické plány točit.
Pogačar tedy v Montrealu nebude. Přesto bude jeho jméno slyšet prakticky v každé týmové poradě. Protože bez Pogačara se nemění jen seznam favoritů, ale i způsob, jakým se bude na mistrovství světa závodit.
Pogačar změnil taktiku i rodnému Slovinsku
Montreal se vrací na scénu světového šampionátu poprvé od roku 1974. Na 273,2 kilometru čeká jezdce 3800 výškových metrů a dvanáct okruhů. Trať je dost těžká na to, aby odfiltrovala sprintery, ale zároveň ne tak brutální, aby automaticky vymazala klasikáře.
Největší změnu v taktice musejí řešit sami Slovinci. Jejich poslední dvě mistrovství světa měla jednoduchou linku: Pogačar je lídr, ostatní vytvoří jeho štít. Dostatečně dlouho ho budou vozit za zády, dostanou ho do správné pozice a potom nechají nejlepšího cyklistu planety udělat to, co umí nejlépe.
Teď je všechno jinak. „Naše taktika se hodně změní,“ přiznal Domen Novak, který byl součástí slovinského týmu na každém mistrovství světa od roku 2020. Tentokrát ovšem v Montrealu vůbec nepojede. Místo světového šampionátu zvolil Croatia Race.
Dává to logiku. Novak býval jezdcem, který odpracoval prvních 150 až 200 kilometrů pro svého lídra a potom ze závodu zmizel. Bez Pogačara ale podobná role nedává stejný smysl. „Co bych tam dělal? Nemáme lídra, takže není potřeba celý den tahat,“ vysvětloval.
Slovinsko tak bude muset závodit jinak. Roglič, Mohorič, Tratnik nebo Omrzel nemají důvod čekat na jeden okamžik, kdy Pogačar zapne motor a zmizí. Po dlouhé době můžou jet na sebe. Pro Slovinsko se tak z nouzového plánu stává poměrně zajímavá zbraň: místo jednoho superlídra několik jezdců, kteří mohou závod rozbít z různých pozic.
Belgičané s dvěma lídry?
Pogačarova nepřítomnost ale otevřela dveře prakticky všem. Ještě před jeho pádem bylo možné předpokládat, že Remco Evenepoel bude znovu tím mužem, který se pokusí držet slovinského fenoména v dohledu. Teď se situace obrátila a Belgičan už není pronásledovatelem. Je jedním z mužů, od kterých se očekává útok.
Evenepoel byl loni druhý na mistrovství světa, na evropském šampionátu i v Lombardii. V každém z těchto závodů byl nejbližším mužem za zády Pogačara. Takže jasný favorit? Do hry Belgie vstupuje jedna (ne)příjemná starost: má dva lídry. Vedle Evenepoela totiž přijíždí Wout van Aert, a právě ten může tvořit největší taktický rébus celého závodu. Má Van Aert obětovat vlastní šanci ve prospěch Evenepoela? Proč by měl?
Po vítězství na Paříž–Roubaix a výborné Vueltě je sám jedním z mužů, kteří mohou mistrovství světa vyhrát. Umí přežít kopce, zvládne dlouhý útok, dokáže vyhrát z malé skupiny i ve sprintu.
Belgii proto může nejlépe fungovat právě to, že nebude mít jediný plán.
Je to podobná logika, která zafungovala při olympiádě v Paříži. Evenepoel odjel, protože za ním zůstával Van Aert coby pojistka. V Montrealu se může podobný scénář zopakovat. Jen s jedním zásadním rozdílem – tentokrát za nimi nebude Pogačar.
Kdo bojoval o pódium teď bojuje o vítězství
Tadejova absence mění pozici také pro Mathieuho van der Poela. Holanďan vyhrál mistrovství světa v Glasgow 2023, ale Montreal je jiný příběh. Tolik výškových metrů není málo, ale je to výrazně méně než téměř 5500 metrů loni v Kigali a také méně než rok předtím v Curychu. A Van der Poel už v Curychu ukázal, že i v těžkém mistrovství světa může být jedním z nejsilnějších mužů závodu.
A pak jsou tu mladí dravci Isaac del Toro a Paul Seixas. Ještě nedávno by se o nich mluvilo jako o budoucích mistrech světa, po letošní sezoně už je třeba mluvit v přítomném čase. Oba byli v první pětce Tour de France a oba už dokázali, že zvládnou dlouhé a těžké jednodenní závody. Na Strade Bianche se za Pogačarem postavili na stupně vítězů. Seixas navíc v Lutychu dokázal Pogačara donutit pracovat až do posledních kilometrů.
Pogačar nebude stát na startovní čáře, nebude diktovat tempo a útočit, přesto může být nejvlivnějším mužem celého mistrovství. V Montrealu se nebude závodit o to, kdo dokáže porazit Pogačara. Bude se závodit o to, kdo jako první pochopí, že tam není. Jak řekl jeden z britských domestiků, závod o letošní duhový dres bude úplně jiný: „Všichni, kteří normálně bojují o pódium, budou teď bojovat o vítězství.“