Rychlost silničního kola ho uchvátila. Ještě před rokem si nedokázal představit, že by se sám vyšvihl do sedla. Příležitost absolvovat Kopcovitou L’Etape Czech Republic by Tour de France v týmu We Love Cycling jej však nadchla. Zbyněk Vlček, bývalý úspěšný judista a účastník reality show Love Island, se s vervou pustil do tréninku. Objevil v sobě netušenou vášeň…
Jaký vztah jste měl k cyklistice, než jste se stal ambasadorem We Love Cycling?
Byla součástí mého života. Táta s bráchou jezdili hodně, oba nastupovali v závodech Kolo pro život a brácha dojížděl na stupních vítězů. Ale já si nikdy nedokázal představit, že bych ujel padesát nebo dokonce sto kilometrů.
Takže Zbyněk Vlček nikdy ve výsledkových listinách cyklistických závodů nefiguroval?
V dětství jsem se věnoval plavání. Na střední školu jsem zamířil do Brna a mým hlavním sportem bylo judo. Až do dvaceti let. Dostal jsem se do reprezentace, získal titul mistra republiky. Ale zranění mě zastavila. Musel jsem na operaci s kolenem, pak na druhou. A když přišla potřeba třetího chirurgického zákroku, rozhodl jsem se judo opustit. K tomu se přidaly trable s rameny. Judo sice bylo celý můj život, ale věděl jsem, že je konec. Byl jsem více zraněný než abych sportoval. Navíc v Česku jsem byl sice jeden z nejlepších, ale z hlediska světové úrovně to tak nebylo.
Překvapila vás příležitost absolvovat v týmu We Love Cycling Kopcovitou L’Etape?
Ještě před pár týdny jsem si nedokázal sám sebe představit na kole. Při pomyšlení, jak se navléknu do těsného oblečení, jsem se usmíval. Přítelkyně začala jezdit minulý rok a pro mě pořád byla silniční cyklistika sci-fi. Ale už před dvěma lety jsem začal běhat. Absolvoval jsem půlmaratony, nějakou zkušenost s vytrvalostním sportem mám. A mám rád výzvy. Tudíž potřebu nachystat se za necelé tři měsíce na závod jsem přijal jako velký cíl. Bez vidiny Kopcovité L’Etape 2026 bych do toho asi nešel.
Takže dresy na silniční cyklistiku už jsou součástí vašeho šatníku?
Nemám rád upnuté věci. Když jsem si poprvé zkoušel dres v prodejně, měl jsem pocit, že mi není. Ale řekli mi, že si mám vzít ještě o jednu velikost menší, což mě dost překvapilo. Celkově bych řekl, že jsem si našel k cyklistice rychle cestu. Chystám se i na Prague Bike Fest, který se koná poslední dubnový víkend. Nikdy jsem cyklistický veletrh či festival nenavštívil, takže pro mě jde o velkou novinku, na kterou se moc těším.
Čím si vysvětlujete tu proměnu, kdy se z chladného vztahu k cyklistice stala záliba?
Je to nepochybně zásluhou disciplíny v podobě silnice. Když jsem jezdíval na horském kole v dětství, nebylo moje kole moc dobré. I proto mě cyklistika nebavila. Ale silnička je jiné kafe. Kilometry parádně utíkají. Kolo je lehké. Bavilo mě od prvního vyhoupnutí do sedla. Když se člověk do pedálů opře, krásně to jede. Baví mě rychlost silničky, která se s horským kolem nedá srovnat.
Kolikrát v týdnu se na kolo v rámci přípravy dostanete?
Dva a půl měsíce do startu závodu se budu věnovat téměř výhradně cyklistice. Chci jezdit čtyřikrát v týdnu. Přidám k tomu dvakrát běh a dvakrát posilovnu. Chci zajet závod v dobrém čase, takže jsem odhodlaný přípravě obětovat potřebný čas.
Pojedete dlouhou trasu Kopcovité L’Etape?
Domluvil jsem se na spolupráci s českým reprezentantem v dráhové cyklistice a olympionikem Denisem Rugovacem, který bude dohlížet na moji přípravu. Jsem si jistý, že budu mít skvělou péči. Zatím si moc nedokážu představit, za jak dlouho celou trasu zvládnu. Když jsem jel první stovku v životě s Patrikem Veberem, jedním z nejlepších českých běžců, chvilkami jsem odpadával z háku. Bylo to hodně náročné. Ale šlo o moji třetí jízdu na silničce, takže prostor pro zlepšování je obrovský.
Zkušenost s jízdou ve velké skupině tedy nemáte žádnou?
Ne. Všichni mě ujišťují, že v balíku si člověk odfrkne. Při jízdě ve dvou to však žádná velká úleva v háku nebyla. Dost jsem trpěl. Jeli jsme průměr přes třicet. Ale zase jsem poznal skutečnou podobu silniční cyklistiky.
Bude závod třetí červnovou sobotu ojedinělou cyklistickou zkušeností? Nebo plánujete u kola zůstat?
Konzultoval jsem vše i se Zdeňkem Štybarem, který minulý rok absolvoval půlmaraton. Myslím, že s během se cyklistika skvěle doplňuje. Takže nemám v plánu jen odjet jeden závod. Určitě budu s cyklistikou pokračovat i po L’Etape. Tím spíše, že jednou bych rád absolvoval triatlonového IronMana.
Jaké má Zbyněk Vlček nejoblíbenější tréninkové trasy?
Hodně jezdím směrem Troja a Klecany. Určitě si tréninkové lokality s blížícím se závodem rozšířím, abych si vyzkoušel i náročnější profily.
