Ronil slzy. Potoky slz. Dosáhl životního vítězství. Po sezonách plných zranění se dočkal vykoupení v závodě z nejtěžších. V Pekle severu. Wout van Aert, belgický cyklista Visma Lease a Bike, ovládl sto dvacátý třetí ročník Paříž-Roubaix, když ve spurtu porazil Tadeje Pogačara.
Byla to epická bitva. Titáni jarních Monumentů Mathieu van der Poel (Alpecin PremierTech), Tadej Pogačar (UAE Emirates XRG), Mads Pedersen (Lidl-Trek) či Jasper Stuyven (Soudal Quick Step) v neúprosné řeži trvající pět hodin šestnáct minut a padesát dva sekund na trati dlouhé 258 kilometrů, přičemž téměř jednu pětinu trasy tvořilo třicet dlážděných úseků. Wout van Aert proletěl závod průměrnou rychlostí 48,91 kilometrů v hodině, což představuje rekord! Jednatřicetiletý Belgičan je právem králem Pekla severu!
„Vítězství představuje vše, o čem jsem snil. Roubaix bylo mým cílem od roku 2018, kdy jsem v závodě debutoval. A právě tehdy jsem ztratil svého týmového kolegu Michaela Goolaertse. Doufal jsem, že jednou oslavím vítězství a dostanu příležitost poslat triumf do nebe,“ připomínal Wout van Aert se slzami v očích tragický okamžik z historie závodu, kdy třiadvacetiletý Belgičan z týmu Vérandas Willems Crelan při Pekle severu kvůli srdeční zástavě zkolaboval, byl převezen do nemocnice a druhý den po závodě zemřel.
Sprint jel ve snu stokrát
Wout van Aert jel Peklo severu sedmkrát. Při šesti minulých startech se vždy dostal do cíle. Postupně byl třináctý (2018), pak dvaadvacátý (2019), sedmý (2021), druhý (2022), třetí (2023) a čtvrtý (2025). Většinou byl nad jeho síly věčný rival Mathieu van der Poel. Ale letos do sebe vše zapadlo, přestože se musel vypořádat s dvěma defekty.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Tolikrát jsem měl při Paříž-Roubaix smůlu. Vlastně i tentokrát. Ale konečně to vyšlo. Vítězství je pro Michaela. Pro jeho rodinu, jeho rodiče Stafa a Marianne, jeho bratra Kristofa. A pro všechny, kteří jsme s Michaelem byli tehdy v týmu,“ říkal pohnutým hlasem Wout van Aert.
„Vyhrál jsem nejkrásnějším možným způsobem. Protnul jsem cílovovou pásku po boku mistra světa a porazil ho ve sprintu. Jde o speciální vítězství,“ zalykal se štěstím Wout van Aert.
„Ve snu jsem jel ten sprint tolikrát. Přesně jsem věděl, co mám udělat. Nejtěžší bylo se na velodrom dostat v čele závodu.“
Van Aert: nezlomily ho zranění ani defekty
Za poslední roky měl tolik problémů… Zlomenina klíční kosti, zranění nohy, zlomenina žebra, zlomenina hrudní kosti, zlomenina čéšky a naposledy letos v lednu zlomenina kotníku.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Po druhém defektu jsem myslel, že můj závod skončil. Trvalo vážně dlouho než jsem se dostal zpátky do čela. Ale pak jsem se octnul na ve vedoucí dvojici s Pogačarem, což byla ideální situace,“ ohlížel se za průběhem cesty k životnímu vítězství Wout van Aert.
„Mnohokrát jsem musel jít na úplnou hranici fyzických možností, jen abych se udržel na zadním kole Tadeje,“ přiznal belgický cyklista.
Bezprostředně po projetí cílem se slzami v očích padnul do náruče partnerky, objímal děti, rodiče… „Je to životní vítězství. Jen moji nejbližší vědí, čím jsem si musel projít, abych mohl pozvednout tu zatracenou žulovou kostku,“ smál se Wout van Aert.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Wout prožil během posledních sezon těžké chvíle. Vždy jsem se ho snažila s dětmi povzbudit. Někdy byl hodně na dně, ale všechny oběti, které přinesl jako otec i jako muž, se teď vyplatily,“ vyprávěla Sarah de Bie, partnerka vítěze 123. ročníku Pekla severu.
Pogačar neměl na spurt energii
Právě Belgičan byl prvním z favoritů, jehož potkal defekt. Následoval jej Tadej Pogačar, který musel využít univerzální kolo a následně vyplýtval obrovské množství energie i všechny domestiky, aby se vrátil na čelo. Popravou nadějí pro Mathieu van der Poela byl obávaný Arenberg: dva defekty v krátkém sledu znamenaly manko přes dvě minuty.
Na dlážděném úseku z Auchy-lez-Orchies do Bersée se Tadej Pogačar a Wout van Aert oddělili od zbytku pole. Slovinec zkoušel opakovaně útočit. Ale belgický matador všechny útoky pokryl. Ve spurtu závodu, který dokončil na skvělém 22. místě český šampion Mathias Vacek v dresu Lidl-Trek, nebylo o vítězi pochyb. Wout van Aert byl nepolapitelný.
„Wout byl silnější. Neměl jsem po třech výměnách kola, kdy jsem vyplýtval zbytečně energii, dostatek síly. Můj soupeř ve sprintu byl prostě silnější,“ poklonil se Tadej Pogačar novému šampionovi Paříž-Roubaix.
