Smůla nebo hazard? Zranění straší peloton

Autor: Radek Malina

Třicet dnů, třicet cyklistů ve stavu pracovní neschopnosti! Bilance cyklistické sezony 2026 je opravdu hrozivá. Zranění straší peloton, protože se nevyhýbají ani největším hvězdám. Je to pouhá smůla? Nebo jde o hazard v rámci balíku?

Cian Uijtdebroeks je od ledna novým lídrem formace Movistar, která jej vykoupila z kontraktu u Visma Lease a Bike a hned jej nominovala ke startu na Tour de France. Jenže mladý Belgičan při závodě Kolem Valencie utrpěl po pádu zlomeninu lokte.

Zranění vyřadila i velké hvězdy

Maxim van Gils z Red Bull Bora Hansgrohe měl být na Tour de France jedním z klíčových pomocníků Evenepoela. Jenže při Clasice Jaén jej ve spurtu sundal Jan Christen z UAE Emirates XRG a Belgičan zůstal na asfaltu se zlomeninou pánve a klíční kosti.

Jay Vine z UAE Emirates XRG utrpěl po srážce s klokanem při Tour Down Under zlomeninu člunkové kosti. Zvířecí symbol Austrálie měl na svědomí ještě Mikkela Bjerga rovněž z UAE Emirates, který si z kontaktu s hopsajícím vačnatcem odnesl zlomeninu ruky a akromioklavikulárního (ramenního) kloubu.

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Damien Touzé (@damientouze)

Francouz Damien Touzé z Cofidisu ve čtvrté etapě Kolem Ománu spadl tak nešťastně, že utrpěl zlomeninu stehenní kosti a rupturu sleziny. Jde o nejhorší zranění? Těžko vybírat, když Laurenz Rex ze Soudal Quick si při AlUla Tour zlomil tři páteřní výčnělky a Jhonatan Narvaez z UAE Emirates XRG při Tour Down Under zlomeninu obratle.

Pomyslným šampionem je přitom Marius Mayrhofer z týmu Tudor, který si v úvodní etapě Tour Down Under zlomil klíční kost, lopatku a ještě žebra.

Týmoví lékaři rovněž evidují zlomené lopatky, kyčle, klíční kosti, žebra, zápěstí či trable s koleny.

Trable se kupí i mimo závody

A pak jsou tu zranění, k nimiž cyklisté přišli mimo závody. Zatímco Oliver Knight z Cofidisu přišel ke zlomenině stehenní kosti po pádu v tréninku a Gijs Leemreize z Picnic PostNL si zase z nehody v přípravě odnesl zlomenou klíční kost. A pak je zde speciální kategorie v podobě zranění způsobené střetem s fanoušky… Jonas Vingegaard, lídr Visma Lease a Bike, musel zrušit start na UAE Tour poté, co ho v tréninku sestřelil dotěrný fanoušek. Vedení týmu však rozsah jeho zranění nespecifikovalo. A Tadej Pogačar z UAE Emirates měl při tréninkovém kempu ve Španělsku tolik „nežádoucích“ domestiků, že mu tým raději na každou jízdu přidělil doprovod na motorce.

Co způsobuje takovou kalvárii hned v úvodu sezony, kdy ještě relativně o nic nejde? „Závody, kdy odjede únik po pěti minutách, celý den se nezávodí, jede se v klidu a boj začne na poslední hodině, jsou vzácností. Buď se půl dne bojuje o únik, a pak se zbytek etapy únik sjíždí. Nebo se nechá úniku hned v úvodu obří náskok, a pak jedou nejlepší týmy obrovské tempo,“ nechává nahlédnout do reality úvodních závodů roku Jakut Otruba z Caja Rural Seguros RGA, který absolvoval na rozjezd etapák Kolem Valencie. „Byl to hodně tvrdý start sezony. V Red Bullu věděli, že Remco Evenepoel má šanci na celkové pořadí, takže se celý den jezdilo vysoké tempo, aby ostatní byli na limitu,“ vypravuje český reprezentant ve španělských službách.

Drsný karambol ve vysoké rychlosti si prožil i Fabio Jakobsen z Picnic Post NL ve čtvrtém dějství UAE Tour. Vyvázl „jen“ s obrovskými odřeninami, zatímco další účastník karambolu Robbe Ghys z Decathlon CMA CGM měl zlomenou klíční kosti.

„Narazil jsem do kamene, který ležel na silnici. Ostatní se vyhnuli, já ho neviděl. Praskla mi pneumatika i ráfek. Letěl jsem na pravou stranu, záda a kyčel dostaly děsnou ránu,“ posteskl si devětadvacetiletý nizozemský spurter, když se chystal na start pátého dějství.

Existují ještě závody na rozjetí?

Je peloton více nebezpečný? „Myslím, že jde spíše o záležitost smůly. A také skutečnosti, že všichni mají o karambolech větší přehled,“ řekl Edward Theuns, čtyřiatřicetiletý matador formace Lidl Trek.

Závodníci nepochybně zrychlili. K dispozici mají lepší materiál. Technologie posunuly rychlost ráfků, rámů i dalších komponentů. Cyklisté mají lepší kombinézy, více dbají na výživu a regeneraci, tudíž jsou každý den připraveni podat maximální výkon.

Rozhodně neexistují závody na rozjetí. Jestliže před deseti či patnácti lety sloužily úvodní etapové bitvy sezony pro cyklisty k doladění formy a najetí kilometrů ve svižném tempu před vrcholy sezony, nyní se jezdí „šrot“ od úvodních dnů. Cyklisté bojují o smlouvy, které se podepisují už v průběhu jara.

Sponzoři chtějí výsledky v každém závodě. Startující jsou pod tlakem. I s vědomím faktu, že na největších podnicích je minimální šance uspět proti titánům současného pelotonu, si nováčci říkají o pozornost od úvodních etap roku. Z tlačenic vznikají karamboly.

Omezí zranění airbagy?

V minulosti neměl nikdo o etapových bitvách v Saúdské Arábii, Ománu či Emirátech moc detailní přehled. Nyní jsou i z těchto závodů televizní přenosy. I v konkurenci olympijských her si cyklistika obrovskou popularitou vybojovala prostor. A tak veřejnost pár sekund po Ghysově pádu věděla, že odstupuje ze závodu se zlomenou klíční kostí.

„Rychlost je určitě vyšší, ale i v minulosti bylo mnoho nehod. Riziko je součástí naší profese. Mnohdy jde o otázku štěstí a smůly,“ krčí rameny Edward Theuns. „Nehod není více, jen jsou více zmapované,“ míní Belgičan.

Pádů a zranění je od startu sezony 2026 mnoho… Závodníci XDS Astana Sergio Higuita a Jevgenij Fedorov takhle spadli při AlUla Tour. Foto: profimedia (2x)

„Ve zkratce jde primárně o to, že se absolutně vytratil respekt a závodníci jsou bezohlední vůči zdraví někoho jiného. Jdou vědomě do rizika ohrožení sebe sama, ale neuvědomují si, že mohou ohrozit i ostatní. A to je největší problém současné cyklistiky. Podle mě z 90 procent skončí jezdci na zemi vinou někoho jiného, kdo se vrhl do rizikového místa bezhlavě,“ přitakává Vojtěch Řepa, bývalý elitní závodník a nyní sportovní ředitel týmu VIF Cycling.

Každopádně Mezinárodní cyklistická federace zvažuje zavedení airbagů do pelotonu. Nová technologie by měla přispět ke zmenšení následků karambolů. Nizozemský tým Picnic PostNL už airbagy testuje v rámci tréninků. Pro užití v soutěžích však neexistuje žádný rámec.

Jak vše funguje? Na zádech pod dresem má cyklista „kapsu“ zahrnující elektronický modul, který detekuje díky mnoha senzorům případný pád. V okamžiku karambolu modul vyšle signál do bombičky s CO2, která vystřelí a nafoukne airbag. Cena jednoho zařízení je zatím přibližně 800 eur, tedy dvacet tisíc korun. Ale s ohledem na délku léčby zlomenin i jiných zranění jsou týmy připravené takové investice podstoupit.