Jak týmy řeší přežití? Nový cyklus, nové strategie a software

Autor: We Love Cycling

Peloton vstoupil do nového tříletého cyklu, na jehož konci se znovu budou udělovat (nebo odebírat) licence World Tour. A spolu s ním se znovu rozběhl tichý, ale nemilosrdný závod o UCI body. Neboli měnu, která rozhoduje o přežití týmů mezi elitou.

Ne všechny formace k němu ale přistupují stejně. Některé si ho mohou dovolit ignorovat (třeba když máte na soupisce jméno Tadej Pogačar), jiné se jím stresují do posledního dne. A další se ho snaží ovládnout pomocí dat, algoritmů i pečlivého plánování.

Licence garantuje největší závody

Sezona 2026 je teprve na začátku, ale pohled na týmový žebříček už bude letos – a v následujících dvou letech – bedlivě sledovaný. Ve hře je totiž worldtourová licence pro období 2029–2031. A ta znamená jistotu startu na všech největších závodech roku. Jen 18 nejlepších formací si zajistí místo v první lize. Ostatní spadnou mezi ProTeams nebo kontinentální týmy, kde jsou pozvánky na velké závody vzácným zbožím.

Mark Cavendish
Astana se dostala do problémů kvůli projektu, jehož cílem bylo zajistit rekord v počtu etapových výher z Tour de France pro Marka Cavendishe. Nakonec se zachránila.

Princip zůstává stejný i po drobných úpravách bodového systému. Každý závod přiděluje body podle umístění jezdců: za etapy, za celkové pořadí i za vedlejší klasifikace (puntíkovaný dres, nejlepší mladík…). Čím prestižnější závod, tím větší odměna.

Tour de France zůstává na čele žebříčku: 1300 bodů za celkové vítězství, 210 za etapu či trikot. Monument typu Paříž-Roubaix nabízí vítězi 800 bodů. Giro a Vuelta dávají 1100 bodů za celkové pořadí a 180 za etapový triumf.

Proč týmy najímají analytiky z finančního světa?

V XDS-Astana zaměstnávají vedle všemožných expertů přes sport i jednoho IT odborníka. Morgan Saussin je datovým analytikem z finančního světa, který má na starosti jediné: najít závody, kde lze s dostupnými jezdci vytěžit maximum bodů. Saussin pracuje s extrakcí, čištěním a kombinací dat. Vypočítává poměr mezi bodovou dotací závodu, profilem tratě, startovní listinou a schopnostmi jezdců Astany.

Loni pro to vytvořil vlastní software, ale poslední slovo má vždy člověk. Nicméně kazašská stáj, nad níž se dlouho houpalo ostří gilotiny, nakonec i za použití jedniček a nul svoji pozici v první lize ubránila. Software spočítal, že na některých závodech může tým vzhledem ke konkurenci získat výrazně víc bodů.

Astana byla v lednu loňského roku až 21. týmem žebříčku. Sezonu ale zakončila na 4. místě a celý cyklus na 15. pozici, s náskokem více než 4 400 bodů na první sestupové místo. Licence byla s přehledem zachráněna. Typickým příkladem byl duben. Tým upřednostnil bodově výhodnější závod Kolem Turecka před Tour of the Alps. Získal tam první dvě místa celkově, vrchařský trikot a čtyři etapová vítězství.

Logika bodů někdy působí paradoxně. Celkové vítězství na Tour of Taihu Lake v Číně přineslo Matteu Malucellimu 200 bodů plus dalších 60 za etapy. Neboli víc než sedmé místo na Paříž–Roubaix. A vítězství na Tour of Guangxi (400 bodů) překoná páté místo na Monumentu (360).

Mocní se honí jen za výhrami

Týmy z horních pater tabulky si mohou dovolit luxus jiného přístupu. Decathlon–CMA CGM, osmý tým posledního cyklu, už v roce 2026 nemění strategii podle bodů tak obsesivně jako dřív. „Prioritou je vítězství, i když to třeba znamená obětovat nějaké body. Chceme uspět na velkých závodech!“ zní z týmu.

Nejambicióznější přístup zvolil Lidl-Trek. V roce 2023 tým najal inženýra a datového analytika Javiera Angula, známého na sociálních sítích jako El tío del dato neboli „pan chytrej“. Jeho úkol? Vytvořit predikční software, který dokáže odhadnout bodový zisk týmu závod po závodě – a dokonce i konečné pořadí všech týmů v sezoně. Model pracuje s až 26 parametry a funguje už druhým rokem. Podle interní predikce by Lidl-Trek měl překročit hranici 25 tisíc bodů, což by jej katapultovalo na druhé místo za neohrozitelné chlapce z UAE.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený El Tío del Dato (@eltiodeldato)

Jezdci samotní ale o „proroctvích“ nic nevědí, dostávají pouze výkonnostní cíle. Strategii neurčuje algoritmus, ale realizační tým. Data pomáhají snížit nejistotu a lépe se rozhodovat. Ale pořád jde o práci s lidmi, jde o cyklistiku.

A právě v tom spočívá dnešní paradox profesionálního pelotonu: nikdy nebyl tak řízený daty, a přesto zůstává sportem, kde jeden špatný den, pád nebo nečekaný únik může převrátit celé výpočty a bitvu o licence naruby. Hon na body UCI tak není jen matematika. Je to moderní verze šachu – hraného v dešti, ve větru a na hranici lidských sil.