Tři Monumenty a Tour de France! Mathias Vacek se chystá na sezonu, která může změnit jeho kariéru. Závodník týmu Lidl Trek se během sezony 2025 usadil mezi elitou cyklistického pelotonu, přidal do sbírky český titul z časovky i hromadného závodu či etapové prvenství na Tour de Wallonie. Teď chce triumf, který jej posune zařadí mezi největší hvězdy.
„Chci najít svoje limity,“ přemýšlí v rozhovoru pro We Love Cycling. I proto od konce listopadu dře ve Španělsku. Jen si v prosinci odskočil na čtrnáctidenní týmové soustředění a od 12. ledna po boku týmových parťáků absolvuje další dvoutýdenní kemp, aby se přiblížil dokonalosti. Do sezony, v jejíž první části absolvuje největší jednorázové závody planety a vrcholem léta bude Tour de France, vstoupí 5. února při závodě Vuelta Valenciana.
V jaké fázi přípravy je Mathias Vacek před blížím se vstupem do sezony 2026?
V listopadu jsem si dal čtyři týdny bez kola, což mi obrovsky prospělo. Cítím, že mám energii a obrovskou motivaci. Chtěl jsem do přípravy vletět na sto procent. Po konzultaci s trenérem jsem nezačínal brzy. Někdo se první týden jenom vozí, pohodička dvě tři hodiny. Přijde mi to jako plácání, které jsem nechtěl podstupovat. Ale nemám žádný stres. První závody budou jenom zkouškou, jak na tom jsem. V top formě chci být na klasiky.
Co scházelo v roce 2025 k velkému vítězství?
Někdy mi triumf proklouzl mezi prsty kvůli menším zkušenostem. Při závodě Kolem Polska jsem byl ve výborné pozici, stejně jako v úvodu sezony na Valencianě. Jenže jet na celkový triumf je jinačí než být v roli domestika. A stejně tak jsem nikdy nezažil pozici na etapové vítězství při Grand Tour. Roli hrají i emoce. Měl jsem zachovat větší klid. Určitě se ze sezony dalo vymáčknout více. Ale člověk se učí celý život…
Bude v pelotonu lepší Mathias Vacek ve srovnání s předešlou sezonou?
Mám za sebou další Grand Tour. Giro mě zase posunulo. Loni jsem měl dobrou formu hned od začátku sezony. Pro nadcházející rok jsem po konzultaci s trenérem změnil strategii. Řekl jsem si, že trošku uberu a budu se soustředit, abych byl v úvodu března v top formě a nedržel jí moc dlouho a tělo nebylo na limitu a pod tlakem několik týdnů. Ale to neznamená, že je moje výkonnost horší. Spíše se budu snažit vyladit na klíčové bitvy jakou jsou Flandry či Roubaix, kde chci být v top formě. Snad si ji nechám na nejdůležitější momenty sezony. Hlavní je vyvarovat se únavě.
Co potřebujete, abyste se posunul do úplné špičky, mezi absolutní hvězdy pelotonu?
Mít pocit vítěze. Posunout sebevědomí ještě o něco výše. Udělat v závodech rozhodující krok, který mi zatím vždy chyběl. Někdy jsem byl nejsilnější z balíku, ale zaváhal jsem. Nebo si dostatečně nevěřil. Věřit v práci, co jsem odvezl. Začít vítězit.
Máte ještě rezervy v tréninku nebo na vaší úrovni už rozdíly v přípravě mezi jezdci neexistují?
Tréninkové programy jsou tak detailně laděné, že všichni trénují podobně. Trenéři vědí, jak se chystají ostatní. V rámci týmu stoprocentně, v případě ostatních formací mají informace rovněž. Takže jde hlavně o mentalitu, o hlavu. Jestli je člověk vítěz nebo se schovává ve stínu ostatních. Nesmím se bát vyhrávat.
Můžete přiblížit, jak velký posun je možné udělat mezi dvěma sezonami?
Aspektů je příliš mnoho, takže udávat nějaká čísla by bylo zavádějící. Záleží, jak si člověk odpočine. Kolik má motivace. Zda je kontinuita tréninků na nejvyšší možné úrovni.
A ve vašem případě do sebe všechno zapadlo?
Po dovolené jsem byl od konce listopadu ve Španělsku s bráchou Karlem. Nikam jsem necestoval. Zaměřil jsem se jen na tréninky. Nevynechal jsem jedinou předepsanou hodinu, což by v Česku s ohledem na klimatické podmínky nebylo možné. Soustředím se, abych nedělal zbytečné chyby. Člověka následně připraví o kus sezony. A já si nechci nic vyčítat. Vánoce a Nový rok jsem prožil určitě odlišněji než před pěti lety. Na Štědrý den jsem jel pět hodin, první den roku šest. Dal jsem si večeři, připili jsme si s bráchou. Chci se posunout mezi úplnou špičku. Podřizuji tomu vše.
Nehrozí při daném pojetí, že bude Mathias Vacek na startu sezony přetrénovaný?
Všechno pochopitelně řeším a konzultuji s trenérem. Ale pokud mám v rozpisu osmadvacet hodin tréninku v týdnu, odjedu je. Když třicet, neulevuji si. Chci najít svoje limity. Nehodlám si jednou dávat otázky, co by kdyby. Mám osud ve svých rukou. Svoji kariéru. Letošní a příští rok je rozhodující. Takže ze sebe hodlám vymáčknout, co v sobě mám. Když budu dělat všechno perfektně, budu skvělý. Není na co čekat.
V průběhu podzimu jste podepsal v Lidl Trek kontrakt do konce roku 2029, ale působíte, jako když o smlouvu teprve bojujete.
Chci víc, než mám teď. Nemyslím finančně. Ale sportovně. Sice jsem se domluvil s Lidl Trek na čtyřleté spolupráci, ale to neznamená, že mohu být v klidu a jezdit si po kávičkách. Vedení mě platí, protože má nějakou vizi. Celkově s týmem, se mnou. Chci dokázat, že za to stojím. A do budoucna chci zvednout svoji cenu. Nejsem uspokojený. Chci vyhrávat. Najít svoje limity. Být mezi špičkou. Sám si na sebe kladu tlak. Je důležité mít drive a cíl. Jak se toho člověk vzdá, je těžké naskočit zpátky. Jsem na správné cestě.
Máte vybraný jeden konkrétní závod, na který se zaměřujete?
Ladím formu, abych mohl vyhrát některou z jarních klasik.
Byť jde momentálně o hodně vzdálený závod, měl byste po boku Madse Pedersena startovat na Tour de France. Naplňuje vás předběžná nominace pýchou a hrdostí?
Tour de France byl a je velký cíl. Pro každého. Věřil jsem, že mě tým nominuje. I proto, že spolupráce s Madsem Pedersenem funguje. Dokážeme společně vyhrát více typů etap než náš týmový kolega Jonathan Milan. On je vyloženě sprinter, Mads Pedersen může vyhrát zvlněné etapy, přejede kopec pokud je před sprinterským dojezdem. V týmu to pochopitelně vědí.
Při italském Giru 2025 jste byl klíčový při Pedersenově útoku na vítězství v bodovací soutěži a rovněž pro jeho čtyři dílčí triumfy. Jaké budou ambice pro Tour?
Jednoznačně pojedeme pro zelený dres. Já budu fungovat jako jeho pravá ruka. A pokud bude startovat Juan Ayuso, pojedu i jako jeho domestik.
Už si připouštíte tlak spojený s největším závodem planety nebo je červencový start Tour de France příliš daleko?
Tlak bude veliký. Ale já se těším. Mám z toho radost. Po Vueltě a Giru jsem se dopracoval do určité pozice. A moje nominace je zasloužená.
Jak vlastně vznikla mimořádná chemie mezi vámi a Madsem Pedersenem?
Netuším, protože určitě nejsem člověk, co by ostatním lezl do zadku, tudíž nejde o výsledek nějakého podlézání či vnucování. Ale je fakt, že mezi námi to funguje skvěle. Na prosincovém soustředění jsme byli společně na pokoji. Sedíme spolu u stolu, trávíme spolu čas. Je mezi námi pohoda. Chemie fungovala už před Girem. A italské vystoupení vše jen umocnilo. Jsme podobní typologicky, naše kariéry se v mnohém prolínají. A spojuje nás více věcí, než jenom kolo a stejný dres. Nicméně nijak našeho spojení nezneužívám. Nemachruju proto, že jezdím na Madse Pedersena. Mám k němu respekt a vzhlížím k němu.
Prozradíte, co má společného Mathias Vacek a Mads Pedersen kromě dresu a cyklistiky?
Při každém setkání se máme o čem bavit. Nikdy necivíme jenom do zdi a nemlčíme. Mads rád jezdí do přírody, tráví čas stranou civilizace jako já. Když měl po sezoně, vzal karavan a jel road trip mezi fjordy. Kempoval úplně stranou, mimo města a vesnice. Někomu, když řekneš, že jsi byl v lese na posedu, diví se, proč nejdeš radši ven s kamarády. S Madsem to máme podobně. Dokážeme se bavit rovněž o autech, máme další společná témata. Děláme si vtipy jeden na úkor druhého, protože máme podobný styl humoru. A druhý se nijak neuráží.
