Král nejede, a tak je trůn volný pro další adepty. Tadej Pogačar z UAE Emirates chybí ve startovní listině španělské Vuelty. Nejžhavějším favoritem na triumf v osmdesátém ročníku třetí Grand Tour sezony bude jeho úhlavní rival Jonas Vingegaard, byť ostatní se jej pokusí uštvat. I taktikou dvou lídrů, kterou chystají mnozí soupeři.
Zdeněk Štybar, ambasador We Love Cycling, v kariéře absolvoval Vueltu šestkrát. V roce 2013, kdy paradoxně jedinkrát v kariéře nedojel do cíle některé z tři týdny trvajících etapových bitev, vyhrál ve Španělsku etapu. Před sobotním startem Vuelty v italském Turíně má bývalý závodník o nejžhavějším adeptovi na vítězství jasno…
Špatná zpráva pro sprintery
„Vuelta má 54 488 výškových metrů. Jsem si téměř jistý, že některé týmy pošlou sprintery jenom na první blok, kdy budou dvě naděje pro hromadný dojezd. Vidina červeného dresu pro celkového lídra závodu při dojezdu v Itálii je hodně atraktivní. Jde o opakování situace z Tour de France, kde bylo úvodní dějství rovněž s hromadným dojezdem. Celkově je třetí Grand Tour sezony podle očekávání mimořádně náročná. Současně atraktivní pro fanoušky.
Startuje se v Itálii, což je samo o sobě v případě španělské Grand Tour mimořádné. Pak je v itineráři průjezd před Francii a Andoru. Na oslavu osmdesáti let historie závodu jsou v etapách zakomponována legendární stoupání Angliru, La Farrapona a Bola del Mundo.
Pro sprintery je špatnou zprávou, že pouze čtyři z jednadvaceti etap jsou koncipovány pro hromadný dojezd. Jde o obecný trend Grand Tour. Je třeba uznat, že čistokrevných sprinterů jako Jakobsen, Groenewegen nebo jako býval Cavendish je v pelotonu strašně málo. Do spurtů vstupují spíše kluci jako Van der Poel, Philipsen, Wan Aert… Prostě klasikáři se skvělým finále, kteří klidně mohou odjet padesát kilometrů před cílem. Jen málo týmů si může dovolit poslat po týdnu Grand Tour dva sprintery domů. Takže trošku s těmi kluky soucítím.
Viděl jsem startovní listiny a jednoznačným favoritem je Jonas Vingegaard. Dánský lídr formace Visma Lease a Bike má sice v nohách Tour de France, ale pokud byl po jednadvaceti etapách ve Francii zdravý a v pohodě, nemůže ho nikdo ohrozit. Možná bude trošku unavený, ale zkušenost s dvěma Grand Tour jdoucími po sobě udělal už před dvěma lety. Tehdy po triumfu na Tour de France skončil ve Španělsku druhý za týmovým kolegou Seppem Kusssem. Letos měl ve Francii skvělou formu, přestože nedokázal porazit Tadeje Pogačara. Ten byl na jiném levelu. A stejně tak je Jonas na jiném levelu ve srovnání s ostatními.
Jonas Vingegaard disponuje skvělým týmem
Navíc disponuje výjimečným podpůrným týmem. Victor Campenaerts, Matteo Jorgenson, Sepp Kuss, Wilco Kelderman, Ben Tulett, Dylan van Baarle a Axel Zingle představují obrovskou sílu. Vždyť minimálně dva z těch kluků by klidně mohli jet na celkové pořadí.
UAE Emirates XRG a Red Bull Bora hansgrohe vsadilo na taktiku dvou lídrů. Pokud má tým takovou možnost, dává taktika dvou adeptů celkového pořadí logiku. V pozici sportovního ředitele bych se přiklonil právě k této variantě. Umožňuje to hrát na více karet. Nikdy totiž není předem dané, co se může stát. A vždy je lepší mít dva koně v závodě než jednoho, který třeba může omarodit nebo mít jeden špatný den. A je po nadějích.
Každopádně ani s touto skvělou alternativou neočekávám, že by se měl Jonas Vingegaard cítit ohrožený. Almeida a Ayuso v UAE Emirates XRG jsou skvělí, nicméně z mého pohledu Jonasovi konkurovat nemohou. Stejně tak Hindley a Pellizzari v Red Bull Bora hansgrohe.
Je nepochybně velká škoda, že nebudeme svědky souboje dvou největších hvězd. Ale mám pro absenci Tadeje Pogačara pochopení. On miluje vyhrávání a baví se cyklistikou. Na konci Tour nevypadal v nejlepším psychickém rozpoložení. Vedení jeho týmu si určitě uvědomuje, že unavený a znechucený jim je k ničemu. I proto má Jonas Vingegaard cestu k triumfu z jubilejní osmdesáté Vuelty volnou.“
