Tři roky potřeboval Tadej Pogačar, cyklista formace UAE Emirates XRG, aby se dočkal vykoupení. Výjezd na Hautacam, obávaný vrchol v Pyrenejích, mu při Tour de France 2022 sebral naději na vítězství. Odplata byla sladká. Při finálním výstupu dvanáctého dějství Grande Boucle 2025 slovinský fenomén knockoutoval kompletní startovní pole a míří pro čtvrtý celkový triumf!
Výšlap na pyrenejský kopec je dlouhý 13,5 kilometrů. Když sem mířil peloton v létě 2022, Jonas Vingegaard z Visma Lease a Bike tady najel na slovinského rivala 64 sekund. Tehdy se na Hautacam stoupalo v osmnácté etapě. Nizozemský tým, zejména pak klíčový belgický domestik Wout van Aert, diktoval na čele šílené tempo, z něhož prostě slovinský cyklista nemohl útočit nebo jen reagovat na nástup dánského soka, který vyrazil vstříc etapovému vítězství 3,6 kilometrů před cílem.
„Když jsem poprvé projížděl v tréninku Hautacam, ohromně se mi líbil. Těšil jsem se na závodní pojetí,“ vzpomínal Tadej Pogačar. „Ale pak přišla Tour de France 2022. Výstup na Hautacam byl jako nárazy do zdi hlavou. Tak moc jsem chtěl zpátky žlutý trikot. Ale Jumbo-Visma byla příliš silná,“ vybavil si slovinský závodník. Tehdy Jonas Vingegaard vylepšil náskok v čele závodu na 3:26 minuty. Slovinec už neměl prostor reagovat.
První velký kopec a Slovinec všechny zlomil
Pro Tour de France 2025 představoval Hautacam jiný příběh. Vlastně šlo o první pořádný kopec v itineráři. Ne snad, že by organizátoři předchozích jedenáct etap nechali cyklisty bez zátěže a utrpení, nicméně žádný horský obr v cestě nestál.
Hautacam s průměrným sklonem 7,8 procent nese nálepku vrchařské prémie mimořádné kategorie. První v itineráři Tour de France 2025 A ke všemu dvanáctý den bitvy o maillot jaune nabídl i předkrm v podobě Col du Soulor kategorie 1 (11,8 km se sklonem 7,3 procent) a Col des Borderes kategorie 2 (3,1 km se sklonem 7,7 procent).
Tadej Pogačar vstupoval do očekávané bitvy sice s náskokem 1:17 minuty na Jonase Vingegaarda ovšem otřesen pádem v závěru jedenáctého dějství. „Měl jsem spálenou kůži a naraženou kyčel i rameno. Ale myslím, že moje nohy jsou důležitější než ruka. Snad se budou dobře točit. Spoléhám na můj silný tým, že mi pomůže,“ zůstával před startem etapy opatrný Tadej Pogačar.
Šlo o zbytečnou zdrženlivost. Slovinec na Hautacamu doslova odpálil bombu. Domestici UAE Emirates rozjeli tempo jako při spurtu. A pak Tadej Pogačar 12 kilometrů před cílem nasadil k útoku a jel si pro sólové sto druhé vítězství z Tour de France.
„Když jsme se dostali k úpatí kopce tentokrát, byl to jiný příběh než před třemi lety,“ smál se Tadej Pogačar.
„Všichni mi říkali, že nadešel čas pomsty a podobné bláboly. Zásadní bylo, že vpředu jel opět Belgičan. Jen tentokrát šlo o mého domestika Tima Wellense,“ smál se Tadej Pogačar.
Hautacam měl Tadej Pogačar v hlavě dlouho
Přiznal, že se strachoval, jak bude tělo reagovat na drsný pád. „Nikdy nevíte, co se stane. Ale naštěstí nejsem gymnasta,“ krčil rameny s odkazem na naraženou kyčel.
Kilometr za kilometrem dokázal držet brutální tempo. A Jonas Vingegaard ztrácel. Do cíle přijel s mankem 2 minuty 10 sekund. Pomsta byla dokonána. Náskok v celkovém pořadí po dvanácti etapách a odplatě jménem Hautacam narostl na 3:31 minuty.
„Měl jsem etapu na Hautacam v hlavě hodně dlouho. Stejně jako prohru z roku 2022,“ připustil Tadej Pogačar po dvacátém vítězství kariéry na Tour de France.
Nezadržitelně míří za čtvrtým triumfem z Tour de France. Nezdá se pravděpodobné, že by kdokoliv ze soupeřů dokázal reagovat. „Stále čekají záludné etapy. Proto jsem v klidu,“ culil se Slovinec, když si vychutnával dokonalou odplatu vědom si faktu, že zatím překonal jen první z velekopců Tour de France.
Tadej Pogačar vyletěl k vrcholu za 35 minut a 21 sekund. Rekord drží Bjarne Riis z léta 1996, kdy Hautacam pokořil za 34:40 minuty. Problém je, že Dán se později přiznal, že k vítězství si pomohl dopingem… Triumf z Tour de France mu však zůstal, stejně jako rekord na Hautacamu. Druhý nejlepší čas na pyrenejské hoře vytvořil Luc LeBlanc v roce 1995, kdy byl na vrcholu za 35:19 minuty, následován Miguelem Indurainem ze sezony 1994 s časem 35:20 minuty. Slovinec je tudíž čtvrtý nejrychlejší. Vytvořil si alespoň osobní rekord. Před třemi lety jel k vrcholu za 37:39 minuty.
Slovinec zahnal prvního z démonů… Ještě čeká Col de la Loze, kde ztratil Tour de France 2023. Až peloton přijede do Alp, dost možná už bude mít světový šampion takový náskok, že dostane příležitost vystoupat na nejvýše položenou asfaltovou silnici v Evropě výletním tempem…
