Šest hodin, pětadvacet minut a třiadvacet sekund! Neuvěřitelná porce dřiny předcházela velkolepému vítězství, které při sto čtrnáctém ročníku klasiky Milán-San Remo slavil Mathieu van der Poel. Nizozemský cyklista napodobil dědečka Raymonda Pulidora, který úvodní Monument sezony ovládl v roce 1961.
Osmadvacetiletý Mathieu van der Poel z týmu Alpecin zahájil sezonu teprve první březnovou sobotu, kdy absolvoval klasiku Strade Bianche. Pak objel etapák Tirreno-Adriatico. Jeho forma nebyla nijak oslnivá. Ovšem v sobotu při úvodním Monumentu sezony předvedl v závěru excelentní představení.
Milán-San Remo ovládl prvně, dvakrát dominoval Kolem Flander
„Milán-San Remo je jeden ze závodů, kde jsem opravdu toužil po úspěchu,“ neskrýval následně v cíli, když si vychutnal dostatečně triumf v jednom z pěti nejslavnějších jednodenních závodů. V minulosti už slavil dvakrát vítězství v bitvě Kolem Flander (2020 a 2022), jednou dojel třetí při Paříž-Roubaix, z Lombardie je jeho maximem desátá příčka a v bitvě Lutych-Bastogne-Lutych byl nejlépe šestý.
„Pokud si promítnu Monumenty, je právě Milán-San Remo nejjednodušší. Ale člověk tady nedostane mnoho příležitostí k vítězství,“ filosofoval v cíli Mathieu van der Poel. „Miluji posledních sto kilometrů tohoto závodu. Problém představuje dvě stě kilometrů, které musí člověk ujet, aby se dostal k těm milovaným,“ usmál se vítěz.
Peloton s největšími favority zůstával tradičně pohromadě až do závěrečného výstupu na Poggio. Legendární stoupání většinou rozhoduje. A letos nebyl vývoj jiný. Jako první vystřelil ze skupiny favoritů Tadej Pogačar, jehož následoval domácí Filippo Ganna a také Wout van Aert. S mírným odstupem vyrazil Mathieu van der Poel.
Ovšem než se uprchlíci dostali na vrchol, nizozemský borec akceleroval a nikdo ze soupeřů nedokázal reagovat. Přes horizont se pětinásobný mistr světa v cyklokrosu přehoupnul s náskokem pěti vteřin. A ve sjezdu už nedal soupeřům šanci.
„Ve sjezdu jsem tentokrát neriskoval. Jel jsem tak na osmdesát procent výkonu. Kdybych spadnul nebo měl jiný problém kvůli přehnané rychlosti, nikdy bych si neodpustil, že jsem propásl šanci na vítězství. Protože pokud by mě skupina za mnou dojela, pořád jsem mohl jít do spurtu, v němž jsem docela silný. Ale kdybych spadnul, přišel bych o vše. Proto jsem jel s rozvahou,“ přesvědčoval Mathieu van der Poel při otázce na mimořádně technický sestup do cíle.
Mathieu van der Poel: Nevyhrává vždy ten nejsilnější
Cílem projel s náskokem patnácti vteřin před skupinou tří pronásledovatelů, kde byl ve spurtu nejlepší Ganna, následován Van Aertem a čtvrtý projel páskou Pogačar. „Těžko jsem si mohl představit lepší scénář. Útok na Poggiu a dojezd do cíle s náskokem, abych si mohl vše dostatečně vychutnat,“ rozplýval se Mathieu van der Poel.
Raymond Poulidor, dědeček z matčiny strany čerstvého šampiona, vyhrál prestižní klasiku s finišem v San Remu v roce 1961. Jde o jediný Monument, který slavný francouzský cyklista vyhrál.
„Vítězství je výjimečné nejen kvůli dědečkovi. Je to opravdu těžký závod. A nevyhrává ho vždy nejsilnější,“ krčil rameny šampion, který je čtvrtým závodníkem z Nizozemska, jenž prestižní jednorázovku ovládl. Naposledy slavil v roce 1985 Hennie Kuiper.
Český zástupce Zdeněk Štybar z týmu Jayco AlUla dojel dvaapadesátý se ztrátou šedesát sedm vteřin. Peter Sagan, hvězda TotalEnergies, protnul cílovou pásku jako čtyřiačtyřicátý. Ani na třináctý pokus tak na vysněný triumf nedosáhl. Trojnásobný mistr světa před startem prohlásil, že pokud by v San Remu slavil triumf, dost možná by ihned opustil silniční peloton, jemuž plánuje dát sbohem na konci roku 2023.
