Vyhrál Giro, stal se mistrem světa v časovce. Psal se rok 2017, když Tom Dumoulin prožil zřejmě nejlepší sezonu kariéry. Hned v následující byl druhý na Tour de France. Stal se jednou z největších hvězd silniční cyklistiky. Zatímco většina jeho kolegů z profipelotonu by si chvíle na výsluní užívala, nizozemského cyklistu to spíše děsilo. „Cyklistiku jsem vlastně nenáviděl ,“ přiznal před pár týdny, když oznámil v pouhých jednatřiceti letech odchod do sportovního důchodu!
Ještě v roce 2020 dokončil Tour de France na sedmém místě. Jenže ho trápilo bolavé koleno. Trpěl psychickými problémy. „Nechtěl jsem tam být. Cítil jsem se hrozně. A všichni kolem si mysleli, že prožívám jedno z nejšťastnějších období kariéry,“ pokrčil rameny.
V roce 2021 si dal půlroční pauzu. Ale postupně se znovu dostal do formy a na olympiádě v Tokiu vybojoval v časovce stříbro. Letos v dresu Jumbo-Visma do sezony naskočil normálně s tím, že půjde o jeho poslední rok. Ale nebyl to ten starý dobrý Dumoulin. Po klasice v San Sebastianu na konci července, kterou nedokončil, řekl: „Odcházím už teď. Definitivně. Oheň vyhasl…“ Když tohle rozhodnutí udělal, ještě mu nebylo jednatřicet.
Poprvé o sobě mohu rozhodovat sám, raduje se
Je jedním ze závodníků, kteří pobyt v nejvyšších patrech cyklistiky psychicky nezvládli. Neuchýlil se k alkoholu nebo nějakým omamným látkám, ale lákal ho život obyčejného smrtelníka, který dnes a denně nemusí podstupovat prakticky stejný tréninkový dril.
Proto poté, co ukončil kariéru, cítí neskutečnou svobodu a ničeho nelituje. „Začínám další etapu života s čistým štítem. Poprvé o sobě mohu rozhodovat sám. Zatím vůbec nevím, jakým směrem se ubírám, ale chci to tak nechat,“ prozradil.
S manželkou Thanee byl třináct let, v roce 2018 se vzali. Teď ho čeká rozvod. „Je to hodně čerstvé, dohodli jsme se teprve minulý týden. Vždycky jsem doufal, že se nestanu jedním z cyklistů, kteří se po kariéře rozvedou. Bohužel to dopadlo jinak,“ přiznal smutně.
Aktivní kariéru sice ukončil, ale přesto v září vyrazil jako divák na mistrovství světa do Austrálie. Měl tam už dříve koupené letenky pro své blízké, aby viděli jeho poslední velký závod. „Tak z toho byla nakonec společná dovolená místo mojí rozlučky s kariérou,“ řekl Dumoulin.
On však potřeboval být hlavně sám. Proto rovnou z Austrálie odcestoval na Fidži, a pak ještě do Kostariky. „Nechtěl jsem potkávat lidi, tak jsem spal po hostelech. Skoro každý z těch lidí je tam na své vlastní cestě, a to mi vyhovovalo. Když jsem neměl chuť vůbec s nikým mluvit, šel jsem prostě dál. Nic jsem neřešil, jen jsem měl čas poznat sám sebe,“ prozradil.
Tom Dumoulin: Cyklistiku jsem nenáviděl
Aktivní kariéru bere jako definitivně uzavřenou, žádný comeback v podání Toma Dumoulina už se konat nebude. „Cyklista byla můj život jedenáct let. Jsem vděčný za to, co mě naučila, ale už nemám neustálou potřebu tlačit se na nějaké limity. Oheň vyhasl. Teď chci být jiný a lepší člověk. Pro sebe i lidi kolem mě,“ uvedl dnes už bývalý profesionál.
Na cyklistiku jako takovou však zcela nezanevřel. Dokonce se spekulovalo, že by se v nějaké roli mohl hned příští rok objevit u týmu Intermarché. „Láska ke kolu tam je pořád. Třeba ze mě jednou bude trenér, kdo ví. Ale na nějakou dobu se chci od profesionální cyklistiky určitě vzdálit,“ vyvrátil comeback do světa velké cyklistiky v trenérské či manažerské roli.
Syn akademiků chtěl být kdysi lékařem, ale když zjistil, že mu to jde dobře na kole, seknul se školou a začal se naplno věnovat cyklistice. „Vrcholový sport je krásný, ale člověk musí být taky trochu blázen, aby v tom kolotoči dlouho vydržel. Nikdo z absolutní špičky není úplně normální. Běžný život jde totiž zcela stranou,“ rozpovídal se Dumoulin.
„Pro mě to zašlo až příliš daleko a už nikdy nechci být jako aktivní sportovec součástí toho všeho. Neznal jsem nic jiného než cyklistiku, ale mě lákal i normální život vedle kola. Část mého cyklistického života mi připadala jako oběť, abych jednou mohl začít žít obyčejný život. Poznal jsem, že se už nehodím na to, abych byl profesionálním cyklistou. Teď začíná nová kapitola…“
