Zažil zlatou éru českého cyklokrosu, kdy ve světě excelovali Štybar, Dlask, Šimůnek či Bína. Sám vybojoval bronz na mistrovství světa mezi amatéry v Birminghamu 1983. Petr Klouček se před letošní sezonou vrátil po jedenácti letech na pozici trenéra české reprezentace.

Národní tým vedl v letech 1997-2010, kdy Česko sbíralo úspěchy. Teď přijal přijal dlouhodobější výzvu, která má přinést úspěchy na mistrovství světa v Táboře 2024, kde by měly dozrát mladě české naděje a v ideálním případě bojovat o medaile.

Petře, v jakém stavu jste našel český cyklokros po návratu na pozici reprezentačního trenéra?

Když mám být upřímný, tak ve výrazně horším, než jsem si vůbec představoval. V elitě jsme neměli prakticky nikoho, byl tu jen Boroš. Když se mu bude dařit, může na největších závodech jezdit někde za první desítkou. Ale naštěstí je tu několik mladých nadějí, na nichž by se mohlo v budoucnu stavět.

Petr Klouček
Petr Klouček coby staronový trenér na startu mise, jejímž výsledkem mají být medaile z domácího mistrovství světa v Táboře 2024.

Kdo jsou ty mladé naděje?

Ve třiadvacítce jsou šikovní prvoročáci Stránský, Fiala nebo Jindřich. Problém je, že minulý rok kvůli pandemii nejeli skoro žádné mezinárodní závody a chybí jim zkušenosti. To samé platí o dalších kategoriích. V juniorech se zatím jeví nejlépe Ježek, Novotný, Samec nebo Seeman. Z juniorek jsou schopny jezdit do desítky na mezinárodních závodech Hladíková, Hanáková, Dlasková nebo Kopecky, ale potřebují víc zkušeností z velkých startů, z kategorie U23 bych vyzdvihl Zemanovou, která jela dobře v Táboře a teď vyhrála dva závody na Slovensku.

Zmínil jste v Nizozemsku žijící Julii Kopecky. Co její bratři, počítáte s nimi do cyklokrosu také?

Dostali oba smlouvu na silnici a s cyklokrosem skončili. Julia má taky smlouvu v silničním týmu, ale ten chce jezdit i cyklokrosy, takže s ní počítám.

Objeví se v českém reprezentačním dresu ještě zkušená Kateřina Nash?

Chystá se do Česka na Vánoce, mohla by jet nějaký světový pohár v Belgii a u nás závod v Jičíně. Na konci sezóny pojede určitě na mistrovství světa v USA, kde se chce rozloučit s kariérou. Když jí sedne trať a bude tam bláto, klidně je schopna zajet do top deset.

Kateřina Hladíková
Kateřina Hladíková vybojovala při světovém poháru v Táboře 2021 čtvrtou příčku. Foto: Michal Červený (2x)

Proč teď zažívá český cyklokros slabší časy?

Ne vždy vám generace přinese nové Štybary, kteří budou zářit. Taky je to dáno jinou dobou. Dřív existovala střediska, týmy, kde se společně trénovalo. Když jsem byl v Authoru, trénovali jsme třikrát týdně všichni pohromadě třeba i dvoufázově. To už v Česku prakticky neexistuje a není možné. Myslím, že se dnes trénuje málo. Často je problém i škola, protože řada těch závodníků studuje a s běžným studiem jde vrcholový sport dohromady těžko. Na jednu stranu jsem rád, že studium berou mladí tak vážně, ale bere jim to čas na trénink.

Třeba v mužské elitě je pak Boroš zcela osamocen, zatímco před lety jsme měli sestavu pořádně nabitou.

Je fakt, že byly doby, kdy pomalu všichni eliťáci mysleli na první desítku. Bohužel, to je teď pryč. Vedle Boroše je tam teď prvoročák v kategorii elite Šimon Vaníček, který na mistrovství Evropy jel solidně a špatné to nebylo ani na svěťáku v Táboře. To je jediná světlá záležitost. V celosvětovém měřítku je teď mezi muži obrovská dominance Belgie, u žen je to zase Nizozemsko.

Čím to je? Je v zemích Beneluxu cyklokros pořád populárnější a mají více kvalitních závodů?

Co se týče pořádání závodů, tak jich po Belgii a Holandsku máme nejvíc. Už ani ve Švýcarsku jich nemají tolik jako u nás. Na to si stěžovat nemůžeme. I lidí chodí dost. Hodně se do situace promítla pandemie koronaviru, protože v Belgii a Nizozemsku se v minulé sezoně ty dobré závody jely, ale nesměli tam startovat zahraniční jezdci. Mladým pak chybí konfrontace s nejlepšími, což je šíleně znát. Tam se závody jezdí úplně jinak než u nás.

Petr Klouček v dobách, kdy český cyklokros sbíral na mezinárodním poli úspěchy, o nichž si nyní může nechat jen zdát.
Petr Klouček v dobách, kdy český cyklokros sbíral na mezinárodním poli úspěchy, o nichž si nyní může nechat jen zdát.

Taky nám doma chybějí hvězdy, tudíž mladí nemají ke komu vzhlížet.

To podle mě až tak klíčové není, protože ti nejlepší stejně vždycky jezdili v cizině a u nás se objevili třeba jen na pár závodech. Myslím, že našim cyklokrosařům hlavně chybějí kvalitní silniční kilometry z léta, protože kdo není silničním v nároďáku, tak se na dobré závody do ciziny nedostane. Na bikách mají těch závodů dost, pár bikerů do krosu jde, ale spíš je z cyklokrosu přetahují k horským kolům.

Věříte, že budou další Štybarové, Šimůnkové nebo Dlaskové?

Kdybych nevěřil, nejdu do toho. Při mistrovství světa v Táboře 2024 by to mohlo klapnout. Samozřejmě za předpokladu, že mladí, kteří mají potenciál, u cyklokrosu vydrží.