Vodní kolo jako nový způsob dopravy?

Autor: Siegfried Mortkowitz

Tvrzení, které najdeme na hlavní stránce společnosti Schiller, je docela dramatické. „Poznejte S1-C, budoucnost mobility na vodě.“ Na přiložené fotce jsou dvě mladé ženy, které jedou na zvláštním kole – kolo má pedály, i část rámu a pohon podobný tomu, jako na normálním kole. Největší rozdíl? Tato konstrukce kola je v zásadě spojena se dvěma surfovými prkny, což umožňuje pohyb po vodní hladině.

Tvrzení je dále doplněné o tento výrok: „Nová doba urbanistické mobility právě začala. Neexistují žádné zácpy, semafory nebo díry v silnicích. Je to způsob přepravy na obrovské rozloze vodních ploch, které jsou nedílnou součástí největších měst světa.“

Model S1-C.

Je to kočkopes?

Vodní kolo je v tomto případě kříženec kola a katamaránu. Nejedná se o žádné šlapadlo, na kterém se turisti pohybují mizivou rychlostí 0,5 km/h. Tyto vodní kola jsou vyvinuta tak, aby bylo maximum energie přenášeno do pohybu vpřed. S převodovým poměrem 1:7,5 je možno dosáhnout na klidné vodě až 16 km/h. Energie šlapání je převáděna na vrtuli, která kolo pohání.

Hlavní problém tohoto vodního kola je, že se prodává za 5 500 $. Náhradní plováky a pohon taky nejsou zadarmo. Každý stojí 1 500 $. Taky musíte mít auto, kterým zvládnete kolo dopravit k vodě a tam ho musíte sestavit, i když Schiller prohlašuje, že sestavení kola trvá méně než 10 minut.

Vznášet se nad vodní hladinou

Očividně se ale vodní kola stávají populárními, společnost Manta5 nabízí svoji verzi, která se jmenuje Hydrofoiler XE-1. Jedná se o „první Hydrofoil e-Bike, který replikuje cyklistiku na vodě.“ „Zažijte svobodu na hladině jezer, řek i oceánů bez aut a silnic.“

XE-1 není pouze prvním hydrofoil elektrokolem, je dokonce prvním hydrofoilem, který je možné uvést do pohybu přímo z vodní hladiny. Hydrofoil je totiž relativně novou záležitostí v závodním jachtingu a windsurfingu. Jakési křídlo, které působí dojmem kýlu totiž při dosažení určitě rychlosti vyzvedne celé plavidlo z vody, čímž snižuje odpor trupu. Katamarán nebo surfové prkno pak vypadají, jako kdyby létaly nad vodou. XE-1 právě umožňuje v případě zastavení ve vodě na koupání se znovu rozjet. Jeho nejvyšší rychlost je 21 km/h. Také se musí po příjezdu k vodě sestavit, ale zabere to do dvou minut. A cenovka? Úžasných 7 490 $.

Objevovat na Exploreru

HydroBikes nabízí tři modely podle způsobu pohonu. Explorer je poháněný pouze šlapáním do pedálů, u Cruiseru je naopak jenom elektrický motor. Explorer II je takový tandem pro dva cyklisty. „Není to žádné pomalé šlapadlo, náš Explorer se pohybuje 6,5-9 km/h s minimálním úsilím.“ Prodává se za relativně mírných 2 199 $.

Proč tedy utrácet tolik peněz, jet k vodě a tam kolo složitě skládat, když vaše kolo už je postavené a stačí s ním akorát vyjít ze dveří? HydroBikes tvrdí, že cyklistika na vodě je vhodnější a snazší než na silnicích.

„Zaprvé je to na vodě bezpečnější, protože eliminuje riziko nehod“, tvrdí zástupci firmy. Ale to není všechno: „Je obecně známo, že je snazší jezdit na hydrobiku než na normálním kole, protože ve vodě je nižší tření.“ Já to například nevěděl, a nemyslím si, že to je pravda, i kvůli následujícímu tvrzení stejné firmy, které tomu předchozímu odporuje: „Celkový nárůst výkonnosti a spalování tuků probíhá na hydrobiku v mnohem větší míře, než by se dalo dosáhnout na obyčejném kole.“

Takže pracujete míň, ale získáte víc benefitů. To zní až moc dobře na to, aby to byla pravda a velká škoda, že to v životě nefunguje taky tak.

Je ještě jedna nevýhoda cyklistiky na vodě, která nemusí být úplně zjevná. Na vodě nejsou žádné kopce. Když se unavíte ježděním třeba po Temži, tak přestanete šlapat a unášet vás bude maximálně proud. Ale když vyjedete jakýkoliv kopec, vždycky se někde svezete dolů. Nevěřím, že existuje větší potěšení než jet z kopce dolů, nechat studený vánek ovívat zpocené čelo.