ŠKODA logo

Po několika tisíciletích ztraceného času s ježděním na koních, oslech i pštrosech, vynalezlo lidstvo bicykl. A skoro stejně pohotově jako požitek z rychlé jízdy, přišly i první zážitky z pádů a jiných karambolů. Pád z vysokého kola byl stejně nebezpečný jako ze splašeného koně a protože nejčastěji se jednalo o zranění hlavy, bylo potřeba přijít i s nějakou ochranou. A žít na konci devatenáctého století, určitě byste toužili po módní helmě na kolo, která vypadá jako pro lovce putujícího do Afriky.

Jinak také známá pod názvem „Safari“, byla tato helma používaná kolonialisty, tedy ozbrojenými silami hlavně Španělska, Francie, Británie, Nizozemska a Německa při jejich dobývání světa. Helmy nabízely příjemný stín a ochranu před spalujícím sluncem. Byly vyrobeny z bažinné rostliny, která se snadno rozbije, v čemž spočíval její princip. V dnešním světě najdeme podobný způsob ochrany například u automobilů – takzvané deformační zóny v případě nárazu pohltí část energie, a tím chrání posádku. Helma tak byla po nárazu napadrť, ale svého majitele uchránila. Tento jednoduchý a obyčejný způsob fungoval, protože na cestách se v té době nepohybovalo nic, co by vás ve vysoké rychlosti srazilo do příkopu, aniž byste stihli zareagovat.

S rozvojem cyklistiky, a to hlavně té závodní na počátku 20. století, přestala těsná Safari helma se širokým kšiltem vyhovovat potřebám jezdců. Pro dobyvatelské potřeby nebo městskou cyklistiku byla v pořádku, ale závodníci toužili po něčem modernějším.

Tak přišly kožené helmy, které byly vyrobeny z pásků vycpaných vlnou, podélně rozmístěných kolem hlavy. Tato helma byla lehká, výborně odvětraná a překvapivě odolná. I přes divný vzhled připomínající pomůcku pro BDSM praktiky vyšly tyto helmy z módy až koncem 80. let minulého století, kdy je nahradily helmy podobné těm, jako známe dnes.

Současné helmy jsou nejčastěji vyráběny s tvrdou skořápkou z polykarbonátu a EPS (expanded polystyrene) vnitřkem, což je vlastně stlačený polystyren. První úspěšně komerčně vyráběnou cyklistickou helmou byla helma Bell Biker, kterou v roce 1975 vyrobila společnost Bell Auto Parts. Trvalo ale několik let než byly tyto nové helmy dostatečně odvětrané. To se povedlo až s novou technologií formování skořepiny, což umožnilo helmám dodat komplexnější tvary a větší otvory pro proudění vzduchu.

Ke konci devadesátých let a začátkem 21. století přibyl v helmách upínací systém, který umožňuje jemně nastavit helmu přesně na požadovanou velikost. Současné helmy mají i různé technologie, které dále snižují riziko poranění hlavy. Jedná se například o systém MIPS, který imituje pleny mozkové a snižuje riziko poškození mozku při nárazech ze strany vedoucích k rotaci helmy. Ale i s nejlepší helmou je potřeba na kolo sednout a do obchodu dojet. Není snazší si pizzu objednat domů?