Po několika tisíciletích ztraceného času s ježděním na koních, oslech i pštrosech, vynalezlo lidstvo bicykl. A skoro stejně pohotově jako požitek z rychlé jízdy, přišly i první zážitky z pádů a jiných karambolů. Pád z vysokého kola byl stejně nebezpečný jako ze splašeného koně a protože nejčastěji se jednalo o zranění hlavy, bylo potřeba přijít i s nějakou ochranou. A žít na konci devatenáctého století, určitě byste toužili po módní helmě na kolo, která vypadá jako pro lovce putujícího do Afriky.

Sdílet:

Jinak také známá pod názvem „Safari“, byla tato helma používaná kolonialisty, tedy ozbrojenými silami hlavně Španělska, Francie, Británie, Nizozemska a Německa při jejich dobývání světa. Helmy nabízely příjemný stín a ochranu před spalujícím sluncem. Byly vyrobeny z bažinné rostliny, která se snadno rozbije, v čemž spočíval její princip. V dnešním světě najdeme podobný způsob ochrany například u automobilů – takzvané deformační zóny v případě nárazu pohltí část energie, a tím chrání posádku. Helma tak byla po nárazu napadrť, ale svého majitele uchránila. Tento jednoduchý a obyčejný způsob fungoval, protože na cestách se v té době nepohybovalo nic, co by vás ve vysoké rychlosti srazilo do příkopu, aniž byste stihli zareagovat.

S rozvojem cyklistiky, a to hlavně té závodní na počátku 20. století, přestala těsná Safari helma se širokým kšiltem vyhovovat potřebám jezdců. Pro dobyvatelské potřeby nebo městskou cyklistiku byla v pořádku, ale závodníci toužili po něčem modernějším.

Tak přišly kožené helmy, které byly vyrobeny z pásků vycpaných vlnou, podélně rozmístěných kolem hlavy. Tato helma byla lehká, výborně odvětraná a překvapivě odolná. I přes divný vzhled připomínající pomůcku pro BDSM praktiky vyšly tyto helmy z módy až koncem 80. let minulého století, kdy je nahradily helmy podobné těm, jako známe dnes.

Současné helmy jsou nejčastěji vyráběny s tvrdou skořápkou z polykarbonátu a EPS (expanded polystyrene) vnitřkem, což je vlastně stlačený polystyren. První úspěšně komerčně vyráběnou cyklistickou helmou byla helma Bell Biker, kterou v roce 1975 vyrobila společnost Bell Auto Parts. Trvalo ale několik let než byly tyto nové helmy dostatečně odvětrané. To se povedlo až s novou technologií formování skořepiny, což umožnilo helmám dodat komplexnější tvary a větší otvory pro proudění vzduchu.

Ke konci devadesátých let a začátkem 21. století přibyl v helmách upínací systém, který umožňuje jemně nastavit helmu přesně na požadovanou velikost. Současné helmy mají i různé technologie, které dále snižují riziko poranění hlavy. Jedná se například o systém MIPS, který imituje pleny mozkové a snižuje riziko poškození mozku při nárazech ze strany vedoucích k rotaci helmy. Ale i s nejlepší helmou je potřeba na kolo sednout a do obchodu dojet. Není snazší si pizzu objednat domů?

Tato stránka používá cookies

Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro uvedené účely / uvedený účel.