Ženy na Tour: mají svůj závod, ale už jen na den

Autor: Jan Krůta

K Tour de France už neodmyslitelně patří i ženy, ale jejich role v nejslavnějším závodě světa byla dlouho zanedbatelná či spíše nulová. Obdoba ženské Tour se sice nechytla, ale pořád je tam ženská stopa. Součástí třítýdenního gigantu je už šestým rokem jednodenní závod La Course by Le Tour France.

Už se nekoná poslední den v Paříži jako první tři ročníky, kde byl závod žen předehrou dojezdu mužů na Champs Elysées, ale v průběhu Tour na nějakém zajímavém místě. Letos třeba proběhne už v pátek v okolí Pau a o vítězný hattrick bude usilovat Holanďanka Annemiek van Vlautenová. Muži tam ve stejný den jedou časovku.

Do pelotonu Tour mezi muže se žádná žena nikdy nedostala. Narozdíl od Alfonsiny Stradaové, která se na Giro v roce 1924 přihlásila jako muž a závod nakonec absolvovala, protože diváky její příběh táhl a organizátoři ji nechali pokračovat. Jenže v dalších letech už jí to umožněno nebylo. O Alfonsině i dalších ženských osobnostech v cyklosvětě jsme psali v článku Dámy v sedle: legendy ženské cyklistiky.

Alfonsina Strada.

Dlouho je tam nechtěli

Na Tour na ženy dlouho pohlíželi s despektem. V podstatě to byla jen akce pro muže. Ženy se zde neobjevovaly ani jako členky realizačních týmů jednotlivých stájí. Až v roce 1986 přišel třesk a s tehdejším americkým týmem 7-Eleven přijela jako masérka žena. První v historii. Jmenovala se Shelly Versesová a bylo z toho pozdvižení. Na akreditaci měla pouze S. Verses, aby nebylo patrné, že jde o ženské jméno. „Novináři se mě neustále ptali, s kým ze závodníků spím. Nesměla jsem nosit krátké šortky ani trička,“ vzpomínala ve své knize Versesová. Tohle postupně vymizelo a dnes ženy v řadě týmů normálně fungují. Ať už coby masérky, kuchařky, výživové specialistky, fitness trenérky, pracovnice PR nebo tiskové mluvčí. I když je jich pár.

V pelotonu nastal průlom v roce 1984, kdy se, pro mnohé jen jako atrakce, jel souběžně se závodem mužů i ženský závod s 36 účastnicemi. A ženy to tehdy neměly lehké, protože byly terčem řady narážek a posměšků. „Ženy mám rád, ale radši bych je viděl dělat něco jiného,“ uvedl tehdy šampión Tour Laurent Fignon, který právě v roce 1984 vyhrál. „Nemám nic proti ženským sportům, ale cyklistika je pro ženy zrovna hodně těžká,“ přidal pětinásobný vítěz Tour Jacques Anquetil.

Obdoba mužské Tour nevydržela

Ženy tehdy na Tour absolvovaly 18 etap o celkové délce asi 1000 km, ale v následujících letech se počet etap postupně snižoval. Přesto se na startu sešlo v úvodních ročnících vždy přes 70 závodnic. A mezi nimi i Češky jako například Miluše Flašková, Julie Pekárková či Šárka Víchová.

V roce 1998 si závod změnil název na Grande Boucle Féminine Internationale. Neuskutečnil se kvůli finančním potížím jen v roce 2004. Ale snižovaly se počty startujících i etap, až závod v roce 2009 v této podobě skončil. Následoval další pokus v podobě La Route de France v pozdějším termínu, ale to už byl v podstatě jiný závod.

Ženská cyklistika se na Tour jako takovou vrátila před pěti lety v podobě jednorázového závodu La Course by Le Tour de France, který se jezdí dodnes. Zdá se, že tato podoba vyhovuje všem a podle všeho nebude v dohledné době vůle ani dostatek financí, aby se na Tour vrátil etapový závod žen.

Podium girls – nahradí je muži?

K cyklistickým závodům patří neodmyslitelně, k Tour de France rovněž. Anglicky se jim říká Podium Girls nebo také Tour Hostesses, česky se dají nazvat jako dívky, které po etapě na pódiu dekorují nejlepší cyklisty a pózují s nimi na pódiu. Jsou krásné, pečlivě vybírané a musí dodržovat přísná pravidla, jak se k závodníkům chovat. V první řadě si udržovat odstup.

Nemusí to být modelka, ale kritéria na výběr jsou poměrně přísná. Ročně se hlásí více než 500 adeptek. Podmínkou je samozřejmě fyzická krása, pěkná postava, ale i jazykové schopnosti nebo umění vystupovat před kamerou atd. Ovšem úsměv na pódiu v přiléhavých šatech vedle závodníka, i když se smát zrovna nechce, to je jen třešnička na dortu. Tyto hostesky fungují v podstatě od rána do večera. Ráno jsou vidět ve vesničce před startem, kde servírují jídlo a pití, pak se přesunou nejrychlejší cestou do cíle, takže ze závodů nevidí většinou naživo nic.

Další práce je čeká v cíli při dekorování nejlepších. Na Tour to není zdaleka jen vítěz etapy, ale i lídři jednotlivých soutěží či největší bojovník dne. Na hotel se dostanou třeba v devět večer a druhý den začíná vše nanovo. „Dlouhé dny, málo spánku, práce za každého počasí. Je to hodně náročné, ale i zajímavé,“ popsala jedna z podium girls, která už z kolotoče vystoupila. A samozřejmě dobře placené, je třeba dodat.

Jak už bylo řečeno, role podium girls by měla po ceremoniálu skončit, ale samozřejmě se už našly případy, kdy mezi závodníkem a danou kráskou přeskočila jiskra. Třeba bývalý americký cyklista George Hincapie poznal svou nastávající mezi podium girls při Tour 2003. Dali se dohromady rychle, a když jejich „kamarádství“ prosáklo na veřejnost, musela Melanie Simoneau Tour tři dny před jejím koncem opustit. Dnes spolu mají dvě děti.

Diskriminace žen?

I když je to pro mnohé spíš k zasmání, organizátoři nejen cyklistických závodů v poslední době řeší i protesty feministek či ochránců práv žen, že je role hostesek při dekorování nejlepších podřadná. Jedním z argumentů diskriminace byl i případ z roku 2013, kdy při dekorování nejlepších na pódiu po závodě Kolem Flander v žertu symbolicky štípl Peter Sagan hostesku Mayu do zadní části těla, zatímco dávala polibek vítěznému Fabianu Cancellarovi.

Byl z toho velká kauza, protože ty záběry obletěly svět, Sagan i jeho tým se snažili vše vyžehlit omluvami, což se nakonec podařilo, ale už tehdy to bylo řadou lidí vnímáno jako symbol sexuálního harašení. Ve světě už se otázka podium girls řeší. Austrálie nahradila podium girls při dekorování nejlepších mladými cyklisty, na španělské Vueltě chodí na pódium „modelové“ z řad žen i mužů, což převzali např. i na závodě Kolem Kalifornie. Na Tour i na Giru si zatím podium girls drží, což je správné, protože to přispívá ke koloritu závodu a pózování na pódiu určitě není nic sexistického a pro modelku ani podřadného.

„Jsme v tomhle směru féroví, Na ženských závodech, které pořádáme, dekorují nejlepší ženy muži, na mužských závodech je to obráceně,“ uvedl mluvčí Tou de France Fabrice Tiano. „Mají nejlepší závod na světě a všechno funguje. Proč by měli něco měnit?,“ řekla bývalá profesionální závodnice Emma Pooleyová, která nyní pracuje jako koordinátorka televizních přenosů.

Jak to však bude v budoucnu, to se teď nikdo neodváží s jistotou tvrdit. Ani ohledně závodu žen, ani v případě podium girls.