Jen pro zajímavost, brazilský fotbalista Neymar, který se v těchto dnech snaží vytrucovat si přestup z PSG do Barcelony, vydělá v pařížském klubu tuhle sumu za necelých pět dní. Jeho týdenní gáže je přes 700 000 eur, přesně 705 747 eur. Vítězové dvouher tenisového Wimbledonu, který se tradičně s Tour překrývá, vydělají 2 645 874 eur.
Samozřejmě, že v tenise a fotbale se točí daleko větší peníze, ale je třeba si přiznat, že ve srovnání s tím není vítěz Tour adekvátně ohodnocen. Půl miliónu eur pro vítěze Tour de France samozřejmě není konečná suma. Je nutno k ní připočítat prize money za pořadí týmů, postavení v jednotlivých soutěžích, peníze za umístění v jednotlivých etapách i za to, kolik dní trávíte např. ve žlutém dresu lídra.
Takže třeba loňský vítěz Geraint Thomas vydělal celkem 527 500 eur. K tomu je ovšem nutno připočíst bonusy od týmu i sponzorů, které mají největší hvězdy v kontraktech. Ve srovnání s tím mohou být oficiální prize money jen hodně malou částkou. A hlavně: v případě vítěze Tour daleko víc vyletí jeho cena.
Když se Tour konala v roce 1903 poprvé, pořádající noviny L´Auto vyhlásily, že každý, kdo se chce zúčastnit, musí zaplatit poplatek 20 franků, což se závodníkům moc nelíbilo. A tak se stalo, že týden před startem bylo přihlášeno jen 15 cyklistů. Organizátoři řekli: Nepřípustné!
Takže došlo ke změně: závod byl zkrácen na tři týdny z původních pěti, celkové prize money se zvýšily na 20 000 franků, startovné činilo jen 10 franků a 50 nejlepších cyklistů v pořadí mělo garantováno 5 franků denně jako kapesné.
Poté se přihlásilo 79 lidí, z nichž nakonec 60 vyrazilo do bitvy s šesti pekelně dlouhými etapami (třeba ta poslední z Nantes do Paříže měřila 471 km). A těch 20 tisíc pro vítěze získal domácí borec Maurice Garin, který 2 428 km absolvoval v celkovém čase 94:33:14 hod.
Jen pro srovnání: loňská Tour měřila 3 351 km a Geraint Thomas zvládl 21 etap v celkovém čase 83:17:13. I když se to v podstatě srovnávat nedá. Jezdí se úplně jinak, na zcela jiném materiálu, v daleko rychlejším tempu, daleko více v horách.
Je těžké říct, kolik z vyhraných peněz skutečně obdrží ten či onen závodník. V cyklistice platí pravidlo, že se vše dělí rovným dílem. To znamená, že veškeré peníze vydělané na Tour daným týmem a jeho jezdci se sečtou a rozdělí se na devět dílů. Osm dostanou závodníci a zbylý devátý díl se rozdělí mezi maséry, mechaniky i fyzioterapeuty.
Vítěz Tour často svým kolegům ještě koupí nějaký dárek nebo je odmění i jinak. Třeba takový Lance Armstrong, který o všech svých sedm titulů přišel kvůli užívání dopingu, dával každému z týmu na konci Tour ještě speciální finanční bonus.
