Ještě pár týdnů si fanoušci cyklistiky musí počkat na reálné bitvy o vteřiny, které je tolik lákají a na něž se těší. Profesionální týmy obsazují závody nižších kategorií, současně ale nominují i své nejlepší cyklisty do virtuálních bojů, které se odehrávají prostřednictvím různých aplikací. Jak se profesionální týmy chystají na virtuální závody? Trenér formace Sunweb Luke Roberts nechal nahlédnout do zákulisí příprav jeho svěřenců.
Trénink v domácích podmínkách není po většinu roku zrovna normální záležitost pro profesionální cyklisty. Velkou výzvou digitálních závodů tedy bylo přizpůsobování se různým virtuálním platformám a také změnám v délce závodů.
Virtuální cyklistické bitvy totiž trvají přibližně 40–60 minut oproti čtyřem až pěti hodinám soutěžního měření v klasických podmínkách. Jednoduše řečeno, závody na trenažerech jsou mnohem intenzivnější.
„Ve venkovním závodě se dá občas jet na volnoběh uprostřed pelotonu, při sjezdech nebo v zatáčkách. Doma na trenažéru je ale nutné šlapat do pedálů neustále. Je to nesmlouvavé,“ popisuje Luke Roberts, trenér týmu Sunweb.
Jako když se jede časovka
Velkým problémem virtuálních závodů je, pokud se cyklisté nachází uprostřed vytrvalostní fáze tréninku, kde se povětšinou jenom najíždí objem. Přitom virtuální závod je něco jako časovka. Tudíž více etap představuje vlastně sérii časovek.
Když došlo k virtuálním závodům v průběhu jara, tým Sunweb do závodu nasadil cyklisty, kteří už měli v ostrém režimu něco naježděno a měli tak šanci i přes nedostatek specifického tréninku pro časovku podat dobrý výkon.
Týmová spolupráce nefunguje
Tělesná váha a výkon měřený ve wattech jsou jediné dva parametry, které určují rychlost cyklisty ve virtuálním závodě. „Platforma Rouvy nepodporuje jízdu v háku, což ze závodu dělá více méně čistou časovku,“ vysvětluje Luke Roberts.
Platforma Rouvy však zobrazuje u každého závodníka v reálném čase údaj o wattech na kilogram váhy, což je pro cyklisty údaj, podle něhož velice snadno mohou porovnat, jestli soupeři tlačí do pedálů silněji nebo ne. Podle tohoto tedy mohou taktizovat a šetřit síly nebo naopak zavčasu zareagovat na nástup soupeře.
Tým jako celek také může takticky vyslat jednoho závodníka v přehnaném tempu hned od začátku do čela se snahou předčasně utavit favority z konkurenčních týmů a připravit tak dobrou pozici pro finiš týmového kolegy.
Trenéři si virtuální závodění vyzkoušeli
Aby trenéři cyklistům mohli skutečně porozumět, v rámci týmu Sunweb si samotní trenéři vyzkoušeli virtuální závody na vlastní kůži.
„Při těchto testech jsme spolu hodně komunikovali a probírali na co se při závodě zaměřit. Měli jsme WhatsApp skupinu, v níž jsme sdíleli všelijaké tipy a triky. Když pak přišlo na den závodu, tak už naši závodníci nepotřebovali další koučování, byli dostatečně připraveni,“ vysvětluje Luke Roberts.
Specifická výživa
Velmi specifická je při virtuálních závodech rovněž výživa cyklistů. „Zvolili jsme stejný přístup jako k hodinové časovce. Závodníci měli poslední jídlo přibližně 3 hodiny před závodem, a pak menší svačinu šedesát až devadesát minut před startem. V průběhu intenzivního závodu pak už není možné vstřebat pevnou stravu,“ říká Luke Roberts.
Závodníci tedy v průběhu závodu pouze pili sportovní iontové nápoje pro hydrataci a konzumovali energetické gely jako zdroj cukrů.
