Vyústil v konec kariéry bez fanfár. Závodník, který si užíval popularitu, se chtěl určitě loučit jako král – německy König. Jenže svému příjmení nedostál a s korunou na hlavě vinou nejrůznějších důvodů ze scény neodchází. Končí v týmu Bora-Hansgrohe v naprosté tichosti, bez jakéhokoliv oznámení. Mlčí on, mlčí lidé kolem něj.
Chtěli jsme s ním udělat rozhovor, jenže Leo odmítá hovořit do médií. Trvá to už více než rok. Utnul veškerou aktivitu na sociálních sítích, kde dříve sázel jeden příspěvek za druhým. S týmem nekomunikuje, rozešli se spíše ve zlém, alespoň podle vyjádření dobře informovaných lidí.
Přesto se vám pokusíme přinést příběh smutného konce Leopolda Königa. Není vymyšlený. Jedná se o informace z různých zdrojů, které ovšem až na výjimky musely zůstat v anonymitě. To byl náš slib.
Zdraví bylo proti
Za Königovým koncem v první řadě stojí zdraví. Na start závodu se naposledy postavil 11. března 2018. V 5. etapě Tirreno–Adriatico skončil 144. Úplně poslední. Sužovaly ho problémy s koleny i se zády. Jednalo se o vleklé trable.
Před sezónou 2017 ho s velkou pompou ohlašoval tým Bora-Hansgrohe. „Mám jednoznačný cíl pro nadcházející tři roky – stát na pódiu na Tour. Věřím, že takový potenciál ve mně je, a tým je tady od toho, aby mi pomohl,“ řekl König v rozhovoru pro iDNES.cz.
Ovšem už v dubnu před startem Gira vydal tým prohlášení ke zdravotnímu stavu českého lídra. Má problémy s kolenem a bohužel nestihne Giro, stálo tam ve zkratce. Nebylo divu, do té doby měl v novém dresu na kontě jediný závodní den.
A v podstatě se to samé opakovalo celé tři roky, na které měl podepsaný kontrakt v německém týmu. Na konci roku 2017 byl přesto plný optimismu: „Lehké to nebylo, ale jsem zpátky v plné síle. Do roku 2018 hledím s velkým optimismem. Rád bych jel Giro i Tour.“ Ovšem zůstalo jen u snů. V dresu Bory nikdy žádnou Grand Tour nejel.
Šlo to s ním od deseti k pěti. Nejezdil závody, netrénoval, s nikým z týmu poslední dobou nekomunikoval. Zaměstnancům už na konci roku 2018 řekli, ať Königa neřeší. Že je nadále členem týmu, ale závodit už ani v roce 2019 nebude.
Odešel beze slova rozloučení
Měl ale tak dobře postavenou smlouvu, že ho pořád museli platit. V jiném týmu by za takové situace určitě došlo k nějakému vyrovnání, a konec. Závodníka by dál vedli na soupisce, aby dodrželi nezbytná pravidla, ale určitě by ho neplatili. Jisté ovšem je, že když nezávodil, nedostával plat v plné výši.
„Leo bohužel nemohl skoro celý rok trénovat. Nemáme žádné nové zprávy o jeho zdraví. Jeho kontrakt končí a my ho nebudeme prodlužovat. Pokud potřebujete další informace, spojte se přímo s Leem.“
König podle kuloárních informací vydělával ve Sky prvním rokem 800 tisíc eur, další rok to mělo být přes milion eur. A v Bora-Hansgrohe si prý nepohoršil. Milion eur a více to už je v cyklistickém světě plat hodně dobrého závodníka.
Jeho odchod z německé stáje nebyl úplně idylický. S nikým se nerozloučil a v podstatě beze slova zmizel. Problémy řešil po svém jen s lidmi, kterým plně důvěřoval (bylo jich hodně málo), a uzavřel se do svojí bubliny.
Když naše redakce oslovila před pár dny tiskového mluvčího týmu Bora-Hansgrohe Ralpha Scherzera ohledně situace Leopolda Königa a jeho konce, dostali jsme tuto odpověď: „Leo bohužel nemohl skoro celý rok trénovat. Nemáme žádné nové zprávy o jeho zdraví. Jeho kontrakt končí a my ho nebudeme prodlužovat. Pokud potřebujete další informace, spojte se přímo s Leem.“
To jsme chtěli, ale do médií hovořit odmítá, naši žádost o vyjádření s poděkováním odmítl.
Důvody zná asi jen König sám. Podle lidí, kteří ho znají, takový konec neunesl. Chtěl se vidět mezi nejlepšími na pódiu na Tour de France, užívat si život celebrity, být hvězdou sociálních sítí, ovlivňovat svými názory společnost.
„Jeho problém byl hlavně v tom, že se rád spoléhal na svou hlavu a často se obklopil špatnými lidmi, kterým věřil jen on sám. A tak to bylo i během jeho zdravotních problémů. Řešil je pořád se stejnými lidmi a nechtěl přistoupit na nějaké změny. Přitom bylo jasné, že tudy cesta nevede,“ říká jeden z lidí, kteří Königa z cyklistického prostředí dobře znají.
Poprali se s kapitánem
Jako závodník býval dost velký sólista. Ať už během působení v tehdejším českém týmu PSK Whirlpool-Author, nebo pak i v zahraničí. Když nemusel, nepomohl. Jeden příklad hovoří za všechno. Když ještě působil v Hradci, nejel na závodech v Číně týmově a tehdejší kapitán mu na letišti před cestou domů řekl, že z prémií, které si tam závodníci vydělali (nebylo to úplně málo), neuvidí nic. Ještě na letišti se oba poprali, König to neunesl…
Ano, lídři, jímž se Leo postupem času stal, jsou často velcí individualisté a mají privilegia, že nemusí zdaleka tolik pomáhat ostatním. Ale v závodech, kde jim o nic nejde a berou je jen jako přípravu, se ani největší hvězdy mnohdy neostýchají vyjet na špici a jet tempo kolegům, kteří v daném závodě usilují o výsledek.
„Tohle případ Lea nebyl. Když mu nešlo o výsledek, nejradši jezdil schovaný na konci pelotonu. Jenže se to pak často obrátilo proti němu. Když ostatní kluci vidí, že jim lídr občas pomůže, rádi mu to pak mnohonásobně vrátí. Ale Leo na tohle nikdy moc nebyl,“ přidává jeden z jeho bývalých kolegů. „Byl to chytrý závodník, ale taky strašně vyčůraný. Tím si dělal spoustu nepřátel.“
Nikdy mu nechybělo sebevědomí. Neslyšeli jste od něj, že bude spokojen s umístěním v top 10. Vždycky byl maximalista. Věřil, že může prohánět Frooma, Nibaliho nebo Quintanu a bojovat o nejvyšší příčky na Grand Tours.
Užíval si život na výsluní
Když byl na vrcholu, užíval si popularitu. Líbil se mu život v Monaku, kde si pořídil apartmán. Žije tam řada cyklistů – kvůli skvělému počasí na trénink a určitě také kvůli daním. Rád ventiloval své názory na sociálních sítích, kde byl nesmírně aktivní.
„To, co se mu stalo, je nepříjemné. Zradilo ho zdraví, jinak asi mohl být někde jinde. Ale ve finále ho zradila i hlava. Neustál to psychicky.“
Jen na své fanouškovské stránce na facebooku má skoro 20 tisíc sledujících. Ještě o 6,5 tisíce více má followerů na instagramu. Jako inteligentní člověk se rád pouštěl i do témat přesahujících cyklistiku a sport jako takový.
Komentoval uprchlickou krizi, vládu, ekonomiku, veřejně podporoval v kandidatuře na prezidenta Michala Horáčka, vyzýval národ, aby šel volit. I to mu udělalo spoustu nepřátel. „Věnuj se kolu a neřeš politiku,“ psali mu někteří fanoušci.
Na facebooku i na instagramu má poslední příspěvek z března 2018. Zcela se odmlčel. „To, co se mu stalo, je nepříjemné. Zradilo ho zdraví, jinak asi mohl být někde jinde. Ale ve finále ho zradila i hlava. Neustál to psychicky,“ myslí si jeden z bývalých závodníků.
„I když byl zdravý, možná mohl mít ty výsledky ještě lepší. Výkonnost měl dobrou, ale limitem často byla právě hlava. Navenek se tvářil, jak je mentálně silný, ale realita byla mnohdy trochu jiná,“ přidává další z jeho bývalých stájových kolegů.
Stoprocentní pravdu zná asi jenom Leopold König. Možná si ji nechá pro sebe, možná se časem někomu svěří. Zda u cyklistiky zůstane, například jako ambasador závodů Czech Cycling Tour, jak praví jeden z našich zdrojů, nebo se vydá jinou cestou, je v tuto chvíli ve hvězdách.
Ať je to, jak chce, odchází ze scény jeden z nejlepších českých cyklistů posledních let. Muž, který snil o pódiu na Tour de France, končí tak trochu v zapomnění. Bez fanfár, jak to on sám určitě nechtěl. Navíc už krátce po 32. narozeninách, které před pár dny oslavil.
